Někdy je potřeba prostě jen jít dál - a neohlížet se...
![]() ![]() ![]() |
Někdy se zdá, že nás andělé opouštějí...
Ale právě v těch chvílích nám nejvíc odpouštějí
Že jsme tak slepí a hluší, němí a připoutaní
Neumíme být svou duší - volní a nespoutaní
Běž dál, můj živote, popožeň koně...
Leť přes všechno, co bolí - a co není pro mě
Leť dál - leť za obzor, až tam, kde svítá
Kde čeká můj anděl - a kde mě vítá úsměv Tvůj
Nevím, co dál - ale andělé všechno vědí
Vidí i tam, kam mé oči nikdy neuvidí
Dohlédnou za obzor, vědí, kdy svítá
Nesou mě v náručí, když se stmívá
Běž dál, můj živote, popožeň koně...
Leť přes všechno, co bolí - a co není pro mě
Leť dál - leť za obzor, až tam, kde svítá
Tam čeká můj anděl - a tam mě vítá úsměv Tvůj...
Ale právě v těch chvílích nám nejvíc odpouštějí
Že jsme tak slepí a hluší, němí a připoutaní
Neumíme být svou duší - volní a nespoutaní
Běž dál, můj živote, popožeň koně...
Leť přes všechno, co bolí - a co není pro mě
Leť dál - leť za obzor, až tam, kde svítá
Kde čeká můj anděl - a kde mě vítá úsměv Tvůj
Nevím, co dál - ale andělé všechno vědí
Vidí i tam, kam mé oči nikdy neuvidí
Dohlédnou za obzor, vědí, kdy svítá
Nesou mě v náručí, když se stmívá
Běž dál, můj živote, popožeň koně...
Leť přes všechno, co bolí - a co není pro mě
Leť dál - leť za obzor, až tam, kde svítá
Tam čeká můj anděl - a tam mě vítá úsměv Tvůj...

Komentáře zakázány autorem díla.
Za obzor : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Tao
Předchozí dílo autora : Jako řeka