 08.02.2014 3 968(10) 0 |
Tma, teplo, klid a do toho parchant budík.
Hrabu se z pelechu a dím,
přece za každé ráno buď bohu dík.
Kouknu do zrcadla,
bože to je hrůza.
Otočím se k oknu a tam
hle právě rosa padla
a za tmy tam do práce boží stvoření
lidi,otroci jdou,někdo prej, že lůza.
Zpět k zrcadlu, nutím se k úsměvu.
Nápad,
kašli na práci
nechoď do toho ústavu
Nelze,
do práce vstát musel sem.
Vždyť já jsem šťastlivcem
Je mi šestapadesát a práci mám.
Co na tom, že jsem sám.
Hrabu se z pelechu a dím,
přece za každé ráno buď bohu dík.
Kouknu do zrcadla,
bože to je hrůza.
Otočím se k oknu a tam
hle právě rosa padla
a za tmy tam do práce boží stvoření
lidi,otroci jdou,někdo prej, že lůza.
Zpět k zrcadlu, nutím se k úsměvu.
Nápad,
kašli na práci
nechoď do toho ústavu
Nelze,
do práce vstát musel sem.
Vždyť já jsem šťastlivcem
Je mi šestapadesát a práci mám.
Co na tom, že jsem sám.
09.02.2014 - 16:27vanovaso: Hák je v tom, že s tou s kterou bych to chtěl probírat, tak ta o to nestojí a jiná mne teď nezajímá.
"AMORE EI CURES"
"AMORE EI CURES"
08.02.2014 - 17:13Zkus s nejakou probrat tu touhy hloubku a hloubku něhy a třeba se to změní,zdravím
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Život je přece krásný. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrada
Předchozí dílo autora : Velebnosti jdu blejt
