přidáno 04.03.2008
hodnoceno 3
čteno 1597(18)
posláno 0
Tráva dýchá Tvoji vůni
A naslouchá nevyřčeným myšlenkám,
Propadáš se hloub,
Do dávných věku,
Co nikdy nebyly,
Myslíš na svou budoucnost
A pláčeš nad přítomností.

Podložka Tě lechtá,
Příjemně chladí
A krásně se do ní vpíjí slzy.

Kým budeš, až se rozpomeneš
Na život svůj minulý?
Budeš chtít být?

Koluješ po oběžné dráze svého srdce
A snažíš se ho probudit,
Vzdoruje Ti.
Po čase to vzdáváš
A v klidu, v zeleni,
Usínáš s myšlenkou,
Že se jednou vrátíš.
přidáno 04.03.2013 - 09:14
Tak tahle holka byla na psancích jenom dva dny, škoda
přidáno 20.04.2008 - 00:25
pěkné :)
přidáno 02.04.2008 - 15:15
skoro každý se vrátí:)...moc pěkný dílko

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming