Podizmní

© Megynka


Barevné listí mi u nohou leží
a svět ...
ten se zdá být náhle celý svěží.
A vůbec nesmutní ...


Studený vánek si hraje s mou náladou
a stromy ...
ty tisícem barev náhle podlehnou.
A září ...


Den pro procházku stvořený,
svět kolem voní jako koření,
paprika či trocha skořice
až podzim umačká tě velice ...


Nesněží. To jen padá listí.
Z toho stromu, u kterého tak ráda sedáváš.
Zavřené oči, hudbu v uších a lehký vánek ve vlasech.
Usmíváš se. Na mě ...
A já vzpomínám, jak jsem tenkrát seděl vedle tebe.
Nohy zabořené v listí, které pokrylo mé vzpomínky.
Sedím a ty se na mě usmíváš.
A potom se rozplyneš ...


Hluboký nádech probudí mou mysl,
podzim bude každý rok mít smysl,
vůně lesa i zima na mém těle,
ve vzpomínkách budu se mít skvěle.
Zamilovaně ...