|
Je to těžké.....správně se rozhodnout.
E
 03.03.2008 5 1399(22) 0 |
Příliš mnoho muk
samota mi dává.
Jak neomylný luk,
s nímž naděje mává.
A po každé ráně
zakládá hned další šíp.
Má duše, pro ni, káně,
co zamíří se na něj líp.
Mé cesty plné mrazu
ovívané větrem z hor.
V minulosti pouze kazu
přez nějž neni žádný vor.
Je čas srdce uzamknout
a naději opustit.
Smutkem svým se nezalknout
a lásky si odpustit.
E
samota mi dává.
Jak neomylný luk,
s nímž naděje mává.
A po každé ráně
zakládá hned další šíp.
Má duše, pro ni, káně,
co zamíří se na něj líp.
Mé cesty plné mrazu
ovívané větrem z hor.
V minulosti pouze kazu
přez nějž neni žádný vor.
Je čas srdce uzamknout
a naději opustit.
Smutkem svým se nezalknout
a lásky si odpustit.
E
04.03.2008 - 17:26už žádné temné cesty...na nich by jsi nikoho nepotkal...za chvíli tu máme jaro...a na loukách budou rozkvétat květiny...
a lidé se zas budou ptát kopretin...co s láskou....
a lidé se zas budou ptát kopretin...co s láskou....
04.03.2008 - 06:42Pěkné! Srdce nezamykej!.... Tedy zkoušet to můžeš, ale ono se ti to asi stejně nepovede!(naštěstí pro tebe ... i pro tu pravou, která na tě kdesi čeká)
03.03.2008 - 17:33líbil se mi začátek.. ten mě chytl.. a díky tomu jsem tu báseň četla.. a musím uznat, že se ti povedla..
03.03.2008 - 16:47nikdo netvrdí, že se zbavím touhy po lásce.....ale láska mi nepřinesla nic jiného než bolest.....a pokud na ni máte smůlu, tak je lepší se jí stranit
03.03.2008 - 16:44jo odpustit?...odpustit...zrovna lásky se těžko odpouštějí...ale zkusit se to může...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samotářův lament : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krásné setkání
Předchozí dílo autora : Poutník v mlze
