 12.01.2014 7 1457(13) 0 |
Tak moc bych chtěla uvěřit, ale nemohu.
Stejně jako si nemohu být jistá tím, že tě mám po boku.
Chtěla jsem s tebou být, chtěl jsi to také?
Plakala jsem, když jsi mě opouštěl, plakal jsi též?
Máme mnoho otázek, ale minimum odpovědí.
Jsme plní beznaděje a zbytečných nadějí.
Obejmi, nepusť.
Neodcházej, miluj.
Zbav mne pocitu beznaděje....
Stejně jako si nemohu být jistá tím, že tě mám po boku.
Chtěla jsem s tebou být, chtěl jsi to také?
Plakala jsem, když jsi mě opouštěl, plakal jsi též?
Máme mnoho otázek, ale minimum odpovědí.
Jsme plní beznaděje a zbytečných nadějí.
Obejmi, nepusť.
Neodcházej, miluj.
Zbav mne pocitu beznaděje....
13.01.2014 - 17:56Peio: Děkuji Ti, jsem ráda za Tvůj názor a za to, že se to zrovna Tobě líbí...:)
13.01.2014 - 06:42Pěkná. Konec je opravdu nejbásničtější. Začátek už tolik ne, ale jako úvod funguje.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beznaděj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mít všechno, mít Tebe...
Předchozí dílo autora : Dá se věřit v osud?
