Jsme jen vlci

Jsme jen vlci
hladových bílých plání,
už dávno zmizel sníh
a my jsme tu nazí,

lásko, blátem jsou naše stopy
na štěrku horkých silnic,
jsme mince vhozená do automatu,
tichý povzdech bez ozvěny,
najednou už nejsme nic.

Byli jsme hvězdy i přes záři slunce,
byli jsme oblohou pro naše chvíle,
ve svých mracích hledali jsme sílu,
jsou našimi chybami,

zas jsi odjel,
dálka mě děsí,
vytím snad tě přivolám!

Víš, miláčku,
jsme jen vlci,
kterým zmizel sníh,
živíme se jen svou láskou,
jenže ty si zase pryč,

bývali jsme polárníky,
ledoborci z plných plic,
ale teď už zase není
kam naši loď otočit
-uvázli jsme.