|
..za pády se hvězdám nikdo nikdy neomluví.
 31.12.2013 2 1234(13) 0 |
Vzpomínám,
na ten druh poezie z rozervaných stěn.
Na tiché chodce
bez černých chodidel.
Na prostřené stoly
u všech těch osamělých žen.
Na sebestředné krásy
tak jako vždycky
úplně beze jmen.
Naučili jste mě vypouštět slova
pro velebení ruin
zbitých z vlastních gest.
Nenávidět a láskyplně
krást ty nejvyšší tóny
z podvodných symfonií cizích her.
/ a hlavně se nestydět
Vzpomínám,
že kdysi bývalas
bytostně nádherná
váhavě zlomená
něžná a prchavá
bože
tak šíleně
šíleně nádherná
a na jejich rtech pokaždé
zas a zas
tak trochu
lákavě
nevinná
07.01.2014 - 23:10Umouněnka: :) mně se zase moc líbí, jak umíš pochválit, leč každý máme jiný život, jiné vnímání okolí, pak slova v tomhle pořadí na každého jinak působí, ale jsem ráda, že se nalezl někdo, na koho tak zapůsobila, jak vždycky říkám.. i kdyby jen jeden člověk na světě, pak má psaní smysl.. Děkuji moc za komentář.. :)
03.01.2014 - 23:29Divím se, že ji ještě nikdo neokomentoval. Je taková škoda aby tu ležela beze slova, ačkoliv sama toho říká tolik, že každá jiná slova jsou trochu fádní. Moc se mi líbí, jak je bezprostření, emotivní a upřímná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
S příchutí iluzí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pohřešováno mezi kapkama deště
Předchozí dílo autora : ..časem všechno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Severka :Hvězdička bez hvězdných manýrů... občas létavice nebo kometa... a dost často Sluníčko :)... a to, že přijde někdy noc ... to se musí stát... ale je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno... ;) takže přeju krásné východy :)
