Napsáno převážně v Nepálu, kdyby to někoho zajímalo.
přidáno 27.12.2013
hodnoceno 3
čteno 1231(17)
posláno 0
Dudh Kosi

Mluvící kuklička
stoupající z Mléčné řeky
za deset půl devátý
kapky do nosu
cinkání petlic, mumlání mnichů
šustění karet, syčení sprejů
duch kosy pod úzkolistou borovicí
vystřídá zatím nepoznané
a pak, až se ta kukla
s bláznem vrátí…


Ama Dablam

Oblá ploutev v ostrých vlnách
klečící dítě před matkou Lhotse
měkoučké křeslo mezi ocelovými tesáky hor
poslední jízda na skluzavce dětství
křivka závislosti, pak vzlet či pád
boží pyj, táta prvních hvězd
Yettiho hrad, cíl dnešních cest
obejít schopnost vidět dál
hlavně, že je to lepší, než jsi se bál
žraločí zub zbroušený větrem
čnící z nedorozumění dvou desek
v zemi, kde se nemusí děkovat
otoč si mlýnkem, hříchy nech minulosti
příkoří s mantrou odletí


Ráno po dal bhatu v Dingboche

K čemu je ti sedlo bez koně
příbor bez krmě, žárovka bez proudu
záclona bez oken?
Dáváte hřebeny plešatým
a říkáte tomu humor
před žebráky zrychlujete krok
a bohaté děláte bohatšími
až s nedostatkem vzduchu se začínají
upřímně modlit za nové ráno
s tím, že život není prokletí, ale dar.
Vždyť je znáte
chtěli si jen prdnout a celý to posrali
pak už se jen plížili s mrazem za Sluncem


Bez pilule

Těžko se raduje, když je druhému zle
hořko se jí, když druhý nemůže
trudno samotnému v teple večeřet
u kamen sám sebou ukamenován
marné vzhlížet, zda-li se dveře otevřou
a v nich bílý úsměv zdravé ženy
tvé, které jsi se styděl
optat lidí na prášek,
té, která už nepřijde


Konečně nad mraky

Konečně nad mraky
jen tak si čnít nad vraky
na draky přivázat baráky
rozhýbat na nitích panáky
skunk v orchideji básní o ideji
škobrtá s mlhou za stínem ze štítů
vrávorá se škopkem plešoun v péřovce
zvratky za stěnou z bedýnek stydnou
skupina užvaněnců má na den pohov
jen my dva si můžeme jít kam chceme
dolů do tepla
You aren´t kind?
Nevermind if you are blind
Rich bich – tent for rent


Řekou

Jdu tvým životem
jako podél řeky
zdá se mi, že vidím vše
jen v místě, kde jsi měl být nejširší
jsi užší než panna Oceánská
pověz mi, co se stalo
a já zajdu tam nahoru, znovu
odvalit ti bludný kámen z pramene
na břehu spálím klacky
co po tobě čas házel
uleví se ti
pak už jen hodím dvě hrstě prachu
do vodopádu zamrzlého
tenhle proud svou sílu neřeší


Sauza olé

Únava vařená, ospalost smažená
zkoprnělost stažená a nakrájená
otočení mozkonosky k dalšímu výsměchu
kalifornský šprtky ptákoložky sucharky
pohled vystřelenýho šutru z praku
názory na fazóny nebrat zpět
jsme krásnější, chytřejší, zábavnější
takže fuck of trhačům vstupenek


Kůň za oknem

Oko
v němž by se utopila půlka
středního mraveniště
kabelem hnát ožralé do temné jeskyně
kde zakopnout znamená nevstat

Zuby
Horváth se Štěpánkem
gól, set, pojď na dribling pivote
za chvíli nasedáme
snad papundeklové křídla náhody
neškrtnou o skály osudu
a my si to budeme moct znovu rozdat
ty tupej sportovče


Atomům

Armáda snobů se po korálku plazí
(kdo z vás má jen jednu tvář?)
opuštěná jogínka po rohoži tápe
opice svůj život mnohem lépe chápe
ovoce se jí nakazí
za malou vodní elektrárnou
pokorně stárnou s Annapurnou
rakši místo masa
bys neurazil Shivu
co ti krouží nad střechou
pojď radši se mnou
zkratkou s Katkou
už jenom patnácet metrů up
a kdo ví co je mezi
mnou a tímhle papyrusem


Za jeden den


(Khukri XXX)

Líp se skrejvá whiskey než rum
stejný procenta, odér menší
o dva tisíce níž
u božích nohou
malá drahá pizza
dal bhatu kolik sníš
kolena, záda, kyčle
nahoru dolu, nechápou tu rychlost
srdce, mozek, plíce
dělají cestu opatrnější
žvásty z prošlý pasty
zápaďáckej poděl


Daulaghiri

Půl snubáku na palci
pomačkaný cilindr
v půlce potápění zastavený
s křídly srostlými se zemí
brambor zpola vykoplý
splávek v poklidu
hladiny vědomí
mezi bláznovstvím a realitou
jehelníček vznášející se
ze záhybů protilátek
zpoza vlnek jačích pašmín
okurek zapíchlý do kaše
kus pluta za plotem
důležité věci řečí které nerozumíš
vše pomíjí s další vteřinou


Hlahol

Hlava v teple, lokty v zimě
bečení, ťukání, podezřelé poloticho
mezi smíchem a pláčem, výraz třetího světa
tabák na tři způsoby
v hliněné chatce na pár dní
hlahol holí oholený, v popelníku na zápraží
babča arašídy v slupce praží
děda koupe bůvoly, syn mačká dotykáč
dcera otep cepuje, vnuk nudli šlukuje
co ho asi tak čeká?
u světla svíčky
co u nás lidi zapalujou
už jenom na hrobech


Před koncem koncertu

Tamtamy jak dračí tlamy
v cizokraji zakopávaj o knoty cikád
roky do spirály
co v kapse – hned na stole
to lehké ze srdcí provoní vzduch
těžké ať si pálí v pekle
týpci ze čtvrtí bez komínů
co budeš dělat? půjdu vlastní cestou
narodil ses nahý, umřeš nahý
peníze jsou nic pravil
a zařval kurva panžéró
co? belly. a ukázal ho na vysvětlenou
jo panděro
Odvezen Budym na skůtru, byl akorát
u nás to lidi přehání
prd od konce zahrady až k vratům
nejsou to věci, co se tady děje
na zeleném polštáři, s rytmem se tu nepáří
to ti jen krysa ohlodává podkovu

Poznámka nad čarou

Rachot sajtny v oparu z ranních ohňů
obřady
v jedné vísce čtyři telefony, nyní pět v jednom domku
DHL, koště, vožralej posté, jak prosté


Mladej starej

Lakomé děti v letadlech
jejichž dospěním lascivnost z matek znova vypění
jen se trošku přikrášlit – až je to hnus
(tvá) budoucnost (je již) obsazená
fakt sorry, nejsi árijec, bum
nejšťastnější na zakázaných místech
jednou zbourají kostely
kvůli obřím sochám hoven
nahoře není nic
to co tě čeká se dozvíš na transfer desk
jsou horší věci než ponožky v sandálech
nevábný dech, prasklý duše měch
otravnější než 20 tun na zádech
nevědomost v osamění


Miles Smiles

Jak jednou vzlítneš
těžko s tím přestaneš
celý Mexiko pije tequillu
Afrika mu k tomu bubnuje
Japonci točí kalhotkama na prstech
Němci celí mastní snad znovu neuvěří
důvěřivci
Gorkha se nikdy nevzdá
Argentina yeah


Něco

Houpeme se jak hvězdy na vlnách
odrazy životů, nevrácených krikeťáků
zatoulaných medicinbálů
nepřeskočených latěk a nedoběhlých
sprintů – plápolají kdesi za polemi
pletich a zrušených cílů
opíráme se o slabší

Pak si to vypočítáš
a stejnak s tím nic neuděláš
hle, hladové mládě supa
čeká na mámu z nákupu
kterou za rok sní
AHOJ – moc se otevřeli
tak, že tím navždy zmizeli
záře, která způsobila tmu
pod skořápkou skromnosti stádo divokých slonů
dupe po soukolí každodenní litanie
kýbl sršňů, pytel krys, krabice sov
pivo ze sekáče, podchod pro sraby
ucpán kolegialitou neznámých
dlouhé úzké nehty v zásuvce
nešluklý prásk
přidáno 26.08.2015 - 13:08
tohle jsem přečetla celé, u některých děl budeš mít, že jsem je četla, ale nedočetla sem je - třeba mě nezaujali, nebo mě vyrušilo dítě a už jsem se neto ... nevrátila
přidáno 26.08.2015 - 12:48
LadyLoba: No, je to v anotaci. Fakt si to přečetla všechno? Nezbývá mi, než smeknout paruku!
přidáno 24.08.2015 - 15:44
super - to byla asi nálož děl odněkud z cest , nebo ne?!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hřeben pro plešaté : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kartáček pro bezzubé
Předchozí dílo autora : O pomíjivosti

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming