přidáno 20.11.2013
hodnoceno 1
čteno 1243(8)
posláno 0
Z nenadání,
jen prostě tak,
tě život nakope do zadku
a převrátí se naruby.

Mě už se to párkrát stalo...

Pak tě nechá na holičkách, než
ti zase ukáže cestu, chytí za ručku
a než tě zase odvede
o kus dál.

Z nenadání,
jen prostě tak
mi došlo, že nejtěžší je
zůstat sám.

Z nenadání...
Jen... Prostě tak.
přidáno 06.01.2014 - 22:05
S první slokou si mohu podat ruku.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sled : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zvrásněná
Předchozí dílo autora : Qui je suis?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming