přidáno 07.11.2013
hodnoceno 4
čteno 995(14)
posláno 0
Vždy vidím,vždy slyším,vždy cítím,vždy okusím a vždy citím samotu...

Lidská realita napájí kurvy!
A ovce se milují pro šílenost hojnosti!

Zacházející měsíc pláče zbytečně.
A vycházející slunce odráží moji bolest.
Plavíme se po mořích viny a studu.
A stále živíme ten plamen ztracené lásky...s nadějí!

Slyšíš můj tichý pláč?

Jo,jo,jo,jo
Touha je zvíře uvnitř tebe,když krvácíš.
Utrpení je rozhodující.
Vysvobození je důkaz.
Bolest je tu pokaždé v okamžiku,když se probudíš ze svých snů.
Samota je krásná?
Štěstí se přecenuje?
Radost je nekonečná?
Usměj se,když si na dně,funguje to.

Se zlámanými křídly!
O samotě navždy!
Zabij tu děvku na kříži...
Musíš překročit tu hranici,abys uviděl...
O co si přišel,když se podíváš dovnitř sebe.

Slyšíš můj tichý pláč?

Šílenství hojnosti bude poslední závan.

Noc je chladnější.
Den je temnější.

I přesto je stále vidět světlo a jde cítit teplo.
Zatím.
přidáno 08.11.2013 - 11:35
:-)
přidáno 07.11.2013 - 19:09
to se hodne libi
přidáno 07.11.2013 - 15:49
líbí
přidáno 07.11.2013 - 06:47
JJ, člověk je vždycky sám. Pár věcí může sdílet. Ale v těch zásadních rozhodnutích, v bolesti tam je sám.
Moc pěkně jsi to napsal. S kapkou zloby i s nadějí nakonci.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O SAMOTĚ NAVŽDY? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : NEPŘÍTEL UVNITŘ
Předchozí dílo autora : HLAVOU DO ZDI

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming