Napsáno začátkem roku 2012.
přidáno 22.10.2013
hodnoceno 3
čteno 1360(11)
posláno 0
Dnes planeme
jdeme si v ústrety
a jako plaché medúzy
ve vodách temných
v záři své
věčně matoucí
nesměle
odtahujeme
své údy.

Dnes žijeme
jako dva voli
zapřažení k orbě
pole života
stále vedle sebe
v lopotě světa
táhneme
jeden pluh
mlčky.

Dnes hořkneme
jako karamelky
ponechané blízko
krutého žáru času
jenž sžírá sladkost
našeho bytí
a zbývá už jen
lesklá stuha
a uhel.

Dnes zmíráme
jako dvě větve
z téhož stromu
kmen sťatý
nic už nás nepojí
nic nás nenapájí
přišli jsme
o sebe.

ikonka sbírka Ze sbírky: Po kapkách
přidáno 23.10.2013 - 09:55
Hm, mě se to líbí, druhá strofa je vyjádření určitého stereotypu řekla bych, proto možná Hunter vnímal nějakou plochost, líbí se mi začátky, mnohem více zdůrazní jak rychle dnes je úplně jinak než včera, pěkné, takové propracované
přidáno 22.10.2013 - 22:32
Hunter: Kolik lidí, tolik chutí a názorů. Děkuju za názor. Měnit to nebudu, mně to přijde dobré i po kvantech literatury, co čtu ve škole, a o to víc s odstupem, od doby vzniku :-) Naopak to, co této básni vytýkáš, je záměr, který vyvěrá i ze samotné struktury básně. Takže patrně nedošlo k naplnění tvého očekávání. To ovšem neznamená, že někoho jiného nemůže oslovit. ;-)
přidáno 22.10.2013 - 22:26
Nerad kritizuji, ale mlha nad ránem by se četla líp. Ten střed máš hrozně plochej a konec je sice dobrej ale špatně podanej, moc přímo. Nech si nás domýšlet konce, nesmíš nás do nich nutit.
PS Neber to osobně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pouto : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tak to nebylo
Předchozí dílo autora : Zajetí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming