/asi jsem moc jiná, na to abych vůbec byla.
14.09.2013 6 1110(20) 0 |
Díváš se na mojí pihu na nártu a divíš se, kde se tam vzala..
vnímám to skrz zavřený oči..
je divný nevolat mámu k posteli, když je ti ouvej..
zvykly jsme si na sebe..
teď si musim pomoct sama. prej jsem máma já, ty totiž vypadáš víc jako táta. asi za to můžou tvoje chlapský nohy, nebo ty hadry, co ti kupuju..
změnila jsem se.. a to dost. zajímalo by mě, jestli je to tvoje vina, nebo toho, že jsem vyrostla.
kdoví.
kruhy v obilí
čáry na skleněnym stole
trojúhelníky v lidských srdcích
se prej dneska "nosí".
ne všechno musim pochopit..
depilace třísel v neděli o pátý
čaj už nikdo nepije
restart mozku prosím o dvacet minut později.
všichni nás krmí lží.
až se se mnou zase rozejdeš
udělám si francouzskou z pytlíku
protože jsi kuchařka
co nevaří.
a tak to dneska chodí. všichni jsou tu
k ničemu.
jen milenky si myslí že pro něco jo.
krása je hold matoucí.
a tak si tluču slaný hřebíky do rakve
z těch instantních sraček.
z pocitů
z vůní
z chutí.
předevčírem jsi byla taky slaná
a včera mě to už tak moc nezajímalo.
jsem sama.
sama proti světu?
ne.
ty jsi proti mě
protože mi nevěříš.
a já jsem prej JEN děvka
co má hezký kozy
a hlas po mámě.
jenom by mě občas zajímalo, jak tohle všechno dopadne.
explodujem
a pak už si nebudeme muset nikdo na nic hrát.
vnímám to skrz zavřený oči..
je divný nevolat mámu k posteli, když je ti ouvej..
zvykly jsme si na sebe..
teď si musim pomoct sama. prej jsem máma já, ty totiž vypadáš víc jako táta. asi za to můžou tvoje chlapský nohy, nebo ty hadry, co ti kupuju..
změnila jsem se.. a to dost. zajímalo by mě, jestli je to tvoje vina, nebo toho, že jsem vyrostla.
kdoví.
kruhy v obilí
čáry na skleněnym stole
trojúhelníky v lidských srdcích
se prej dneska "nosí".
ne všechno musim pochopit..
depilace třísel v neděli o pátý
čaj už nikdo nepije
restart mozku prosím o dvacet minut později.
všichni nás krmí lží.
až se se mnou zase rozejdeš
udělám si francouzskou z pytlíku
protože jsi kuchařka
co nevaří.
a tak to dneska chodí. všichni jsou tu
k ničemu.
jen milenky si myslí že pro něco jo.
krása je hold matoucí.
a tak si tluču slaný hřebíky do rakve
z těch instantních sraček.
z pocitů
z vůní
z chutí.
předevčírem jsi byla taky slaná
a včera mě to už tak moc nezajímalo.
jsem sama.
sama proti světu?
ne.
ty jsi proti mě
protože mi nevěříš.
a já jsem prej JEN děvka
co má hezký kozy
a hlas po mámě.
jenom by mě občas zajímalo, jak tohle všechno dopadne.
explodujem
a pak už si nebudeme muset nikdo na nic hrát.
10.01.2014 - 19:16
Já nechápu jak ty to děláš, už čtu několikáté tvé dílo a pořád mě nepřestáváš překvapovat. Nad něčím se i pousměju a nad něčím je mi ouvej. Ale i tak ti děkuju, že tohle můžu číst.
15.09.2013 - 13:58
hm...pěkná a asi hodně emotivní zpověď je zvláštní ja moc někdy dostáváme sami od sebe za uši jen pro to že nejsme ochotni připustit svou vyjímečnost a ty vyjímečná jsi :) vždy když čtu tvá dílka cítim hloubku a sebezapření se kterým píšeš i velikost tvého srdce
14.09.2013 - 14:59
je tam řada momentů, které by stály za to zdůraznit, ale nezávidím ti je, je to o hledání... smyslu života, sama sebe, lásky, svém místě tady a ve vztahu, je nádherná, rozervaná, plná bolesti, pochybností a zvláštní beznaděje, je o dospělosti a zodpovědnosti, je neskutěčně hluboká, patříš mezi ty které miluji číst
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zazpívej mi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : už jsem jiná
Předchozí dílo autora : Byly jsme příliš mladý na lásku