|
naděje i hřích
 11.09.2013 4 871(10) 0 |
Sen uklidí se do zavějí
slova někde mlčí
myšlenky varují
a další oči pláčí
schované ve stinu temnot
jen zbude klenot
pocity nestačí
umírá život v tichu
bez dechu
v krajině těch hledání
když rano zbude sláná vůně
po které se tolik stůně
posílá polibky z vděčnosti
bez nadějí
Nadějí...
nech to napozději...
slova někde mlčí
myšlenky varují
a další oči pláčí
schované ve stinu temnot
jen zbude klenot
pocity nestačí
umírá život v tichu
bez dechu
v krajině těch hledání
když rano zbude sláná vůně
po které se tolik stůně
posílá polibky z vděčnosti
bez nadějí
Nadějí...
nech to napozději...
13.09.2013 - 10:08no...opět, prostě paráda....píšeš tak zvláštně a smutně a jakoby sám pro sebe, ale má to co říct i nám....máš svůj styl, z kterého jsi přes nátlak druhých....(i můj) nezměnil a za to tě teď obdivuji....já vlastně taky neměním svůj styl :)))))) takže chápu nepochopené :))))))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hřích co nese naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Myšlenky doprovází
Předchozí dílo autora : Bojím se noci
