|
aneb když vás stesky zalehnou
 20.08.2013 5 1028(10) 0 |
S
A
E
Experiment
Ostych
Osvobození………. Stačí pár slov a z nejhoršího jsme venku.
Stačí pár slov a všichni padnou na kolena.
Obrátí tvář k zemi a něčí noha na ní dupne..dup dup..rozmačkejte mi ten můj ksicht..rozmačkejte, je připraven k popravě.
Nechtějte, abych se na vás dívala, nechci vás poslouchat ani slyšet.
Nechci nic poslouchat, ale přitom vše vyhledávám..ztracená v západní kultuře, toužící po ní v plných douškách, a přesto před ní utíkající..běžím ve starých teniskách, běžím dál …
A
E
Experiment
Ostych
Osvobození………. Stačí pár slov a z nejhoršího jsme venku.
Stačí pár slov a všichni padnou na kolena.
Obrátí tvář k zemi a něčí noha na ní dupne..dup dup..rozmačkejte mi ten můj ksicht..rozmačkejte, je připraven k popravě.
Nechtějte, abych se na vás dívala, nechci vás poslouchat ani slyšet.
Nechci nic poslouchat, ale přitom vše vyhledávám..ztracená v západní kultuře, toužící po ní v plných douškách, a přesto před ní utíkající..běžím ve starých teniskách, běžím dál …
20.08.2013 - 23:53Taky jsem hledala slovo z těch prvních písmem :D škoda no.. :D Jinak samotný dílo je k zamyšlení, mám z něj takovej pocit beznaděje, když je člověku už skoro všechno jedno, ale stejně se pořád o něco dál snaží.
20.08.2013 - 22:27připadám si teď trochu jako paranoik když jsem v těch prvních písmeneh řádků marně hledal slovo :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po prospaném dni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : PRVNÍ KRŮČKY
Předchozí dílo autora : Podíváš se?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
