Věnovaná tátovi, kterýho jsem měla radši než kohokoliv na světě... Chybíš mi...
přidáno 14.02.2008
čteno 1306(21)
posláno 0

...A ty víš,
že tohle není
jenom tak
.-síla žít.-
navěky uvězněná
za hradbou nenávisti
.-ztracená-.
v nebezpečí
kterýmu prostě nemám sílu čelit (!!!)
nevnímám čas -
a on tak letí
.-usměvavá-.
holka bez iluzí...
Komentáře zakázány autorem díla.
Nebreč, maličká... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů

Následující dílo autora : Když v ráji pršelo
Předchozí dílo autora : V utajení

» narozeniny
matlimb [16], luciferrus [12], barcuska [11], naivka [8]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming