Nejraději pro nikoho, bohužel pro jednoho (plus pro dalších padesát tisíc).
přidáno 13.02.2008
hodnoceno 1
čteno 1348(15)
posláno 0
Dům
v horách ze žlutého skla.

Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.

Po ránu sečíst vychladlé peřiny.

Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.

Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.


Zakleti do šátku.
přidáno 15.06.2008 - 21:10
To ale není špatné...představil jsem si nějaký kostel u moře...na skalách.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽLUTÝ KOPEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jezero zapomnění
Předchozí dílo autora : Večerní plavání

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Sebastián Wortys :
Zcestovalý umělec, filozof a snílek v jedné osobě. Stvořitel 3D mouchodlaka na fazolové ovládání, nesčetných neologismů a spousty dalších výplodů nezávislé mysli. Svérázný, ale inteligentní a schopný. V jeho dílech je víc, než se na první pohled zdá. Občas mívá opravdu geniální myšlenky.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming