Nejraději pro nikoho, bohužel pro jednoho (plus pro dalších padesát tisíc).
přidáno 13.02.2008
hodnoceno 1
čteno 1305(15)
posláno 0
Dům
v horách ze žlutého skla.

Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.

Po ránu sečíst vychladlé peřiny.

Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.

Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.


Zakleti do šátku.
přidáno 15.06.2008 - 21:10
To ale není špatné...představil jsem si nějaký kostel u moře...na skalách.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽLUTÝ KOPEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jezero zapomnění
Předchozí dílo autora : Večerní plavání

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :
Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming