přidáno 30.06.2013
hodnoceno 6
čteno 1040(17)
posláno 0
Každý den v samotě mé,
když myšlenky své probírám,
vždy myslím na jednu dívku,
však smutkem skoro umírám.

Přeji si svět bezstarostný,
kde říct jí o svých citech smím,
kde nebál bych se milovat ji,
to je vše, o čem právě sním.

Sbohem, krutý světe všední,
odcházím do říše snové,
však blíží se již další jitro,
kde vhrhnu se do jámy lvové.
přidáno 26.10.2013 - 21:13
Hunter: Já ji zval, to se neboj. :D Problém je, že když jsem s ní, tak to ze sebe prostě nedokážu dostat.
přidáno 25.10.2013 - 23:47
Co takhle trochu optimismu? :-)
Nebo spíš... už ji sakra někam pozvi?
Nevim, ale pokud to takhle půjde dál, rozhodně ti to budu číst :-)
přidáno 17.09.2013 - 22:05
KlarKoss: To jsem rád. Ale sám si, jak si to teď po sobě čtu, říkám, že tam jsou některé nedostatky, které jsem snad v dalších básních vychytal. :-)
přidáno 17.09.2013 - 17:13
Na mě osobně zapůsobila... :-))
přidáno 31.07.2013 - 23:07
Bože za co...

Mno tak obsahove klasika faj n bezu

Umelecky bych to tak nerval do rymu kdyz to nejde zkus to jinsk jinak to zni jak kdyz tahas kocku zs icas pres dudy - kapito siñor :) A vitej (opozdene ale prece)
přidáno 01.07.2013 - 08:13
Forma není špatná, ale volila bych buď buď civilněji (méně emotivně) pojatou báseň, nebo zajímavější obrazy. Takhle zůstáváš na půl cesty a můj dojem rovněž. Určitě se však těším na další dílo od Tebe.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bláhový sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nejistota

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming