přidáno 22.06.2013
hodnoceno 4
čteno 1158(10)
posláno 0
S kalným pohledem
zmámen červeným vínem
hledím do tvé tváře
a rty se mi chvějí

,, Proč jsi zas přišla
cožpak nemáš už dost
když jsi mi štěstí vzala
a směješ se mi do očí? ,,

Otvírám pomalu okno
a stoupám na parapet
je tak chladný
jako smrti dotek

,, Tak běž už pryč
dávám ti volnost
Leť do oblak šedi
tam kde máš domov ,,

Oči mi planou září odhodlání
že dnes svůj život neukončím
vždyť ty mi za to nestojíš
jen bych životní splín
v smutek ostatních proměnil

,, Tak už jdi do toho neznáma
a nadále mne nenavštěvuj
nemám o tebe zájem
i když vím že mě zase najdeš
v tu nejhorší chvíli,,

,, Běž, utíkej, klidně leť
duši mou ale na pokoji už nech ,,

ikonka sbírka Ze sbírky: Rozhovory
přidáno 24.06.2013 - 09:52
naděje nekončí...těší mě že v tak depresivní básni tu naději nezatracuješ, je povedená, mrazí z ní, ale čtenář si tak nějak oddechne a povzbudí ho, protože vlastně skoro čeká ten skok, líbí se mi a vlastně mě naladila svým způsobem pozitivně, zvláštní
přidáno 23.06.2013 - 16:24
..ano, naděje..Ta mrška si s námi hraje.. Pěkné :)
přidáno 23.06.2013 - 13:12
ano,dobré to je, jen jsem čekala, že u vyhánění té "šedi" spadneš z okna :) a bude to nechtěná sebevražda:)
přidáno 23.06.2013 - 01:03
Oh, husina. Moc pěkné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Naděje nekončí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lesní
Předchozí dílo autora : Každý další den

» narozeniny
ANDY1966 [15], Marion [13], shittyart [9]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming