Pokus o něco malinko optimističtějšího i přes olověné mraky ze slz... Ale dopadlo to zase stejně...
přidáno 25.05.2013
hodnoceno 2
čteno 1258(12)
posláno 0
S větvičkou šeříku
bloudím si městem,
větvičku z keříku
otáčím v prstech,

stal se z ní můj svět
pevně uzavřený
v uzoučkých květec
zamčen na západy

a v listech tajemství
zakleté v zeleni,
mé srdce se stkví,
radostí tetelí,

když sladká vůně
z těchto květů
fialových se lyne,
mě jako ze snů

vzbouzejí kroky
s tou vůlí létat,
vstříc mému slunci
tajemství šeptat.

S větvičkou šeříku
bloudím si městem
a pro svou myšlenku
přítomna nejsem.

ikonka sbírka Ze sbírky: Hloubková deprese
přidáno 26.05.2013 - 15:09
ŽblaBuňka: Ups :) Hned to opravim :)
přidáno 25.05.2013 - 22:43
S větvičkou šeříku
bloudím si městem
a pro svou myšlenku
přítomna nejsem.

... i to se stává. ;o)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uzamčená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bestie temnoty - Mrtvá sestra
Předchozí dílo autora : Slza

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming