přidáno 09.05.2013
hodnoceno 2
čteno 1324(10)
posláno 0
Přiznávám,
někde hluboko,
hluboko mě,
tě chci.

Jsem už vzhůru,
vědoma chyb.
Jediné,
co teď požaduji,
aby šťastný,
jsi byl.

Ta velká touha,
už tu není.
Uplá na toho,
co mě teď chrání,
On,
díky tobě,
se mnou,
seznámený.

Měl jsi pravdu,
přátelství.
Ani nevíš,
jak šťastná jsem,
když vím,
že spolu jsme.

Ne,
nejsme možná spojeni,
I přes vše,
řetěz drží.
Ten pocit,
že chránit tě mám.
Strach o tebe mít,
a bojovat.

Buď šťastný, prosím.
přidáno 10.05.2013 - 10:21
Peio: Říkat to nemusíš,
chápu to,
zcela.
Bez tebe,
i když s tebou,
jsem...
... prostě celá.

Jediný přátelský vztah, který mě dělá nejšťastnější. Děkuji ti, děkuji ti ani nevíš, jak. Pro tebe, bych i z okna skočila.
přidáno 09.05.2013 - 22:33
Říkat ti to pořád
že přátelství vládne
jsem přece zlořád
mysl má už chladne ..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlava o zeď : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ztraceni
Předchozí dílo autora : Trocha smrti

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Umouněnka :
Slečna s šikovnou prací s jazykem a organizátorskými schopnostmi. Pořádá své literární večery a ráda se účastní literárních čtení. Naživo velmi příjemná osoba.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming