Pocákaný kámen

Lupy, šupiny zaschlého vína
surfují na křiku sirén první středy
řasy, prohlé kordy jednobuněčných
snášejí se ve spirále na dlažbu pomníku

Jak kohout na střeše točíš větrem
trčíš, chrastíš křidélky, vržeš nepromazán
nikomu se tam nahoru za tebou nechce
zuby jak rozmlácená klaviatura v opuštěném hotelu
ten den místo prádla oběsila sama sebe
vyvrhla se, nakrájela, pomlela
kostra dětem haši k telce podává
nikdo si ničeho nevšimnul

Mozek, bažina uprostřed lesa
napůl shnilé bulvy na hladině zkvašené krve
nedotáhlé myšlenky
snaž se
poblité sny na křídlech vyhynulých ptáků
obrůstající láskou na smetišti uspokojení
sebezapření kovadlinou chtění
péro zvadlej joint kope si hrob
duše není, bůh taky ne, ježíš nic neuměl
satan je lůzr, ničeho se neboj
prorosteš kořeny, dostaneš náhubek
nádražní pusa vítající cestovatele
příslib hezkého konce jednoho dne