přidáno 30.04.2013
hodnoceno 2
čteno 1008(9)
posláno 0
V den, kdy i tvůj obličej ztratí lidskou barvu,
prosáknut všemi odstíny chvějící se modré,
ještě nepoznáš změnu, vzduch nezhoustne,
jen inkoustově ustrne v mělčím nadechnutí.

Otrava vnitřností je pozvolná, narkotické
strnutí, v němž přestaneš vnímat skutečnost,
téměř bezbolestně opustíš vše, na čem záleželo.
Neuslyšíš křik, nepromluvíš s druhým člověkem.

Dvě do sebe přikrčené bytosti, jež ztratily
schopnost sdílet navzájem své životy.
Chvíle vyplňované umělými emocemi,
neexistujícími příběhy. Každodenní prázdno.

Odvádění pozornosti od vlastní bolesti,
vymizení fantazie, schopnosti přemýšlet.
Vykucháni jak krocani, autopilotem drženi vsedě,
dobrovolně proměněni v prázdné černé schránky.
přidáno 30.04.2013 - 15:45
mnohem méně se komunikuje, mnohem méně se v rodinách sdílí, ale záleží na každém z nás jak podlehneme, je celý ten náš svět poněkud beznadějný, viď, dík za zamyšlení, toto je asi třetí komentář, ty ostatní byli mnohem delší, tohle stačí )-:
přidáno 30.04.2013 - 11:28
Propečené

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
TELEVIZNÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O HVĚZDÁCH A JADŘINCÍCH
Předchozí dílo autora : KOČOVNÁ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming