přidáno 12.04.2013
hodnoceno 5
čteno 992(11)
posláno 0
Obloha ztemněla a jako slzy
kapky dopadaly do trávy
kde zanechaly tiché vzlyky bolesti
Blesky staly se výkříky zoufalství
a vítr docházejícím dechem
když se nebe na chvíli zalkne
a pak prudce nadechne

to není nebe, ale já
přidáno 15.04.2013 - 15:18
tak to zkus ještě jednou... se nepřehlédnout...
přidáno 15.04.2013 - 14:59
miroslawek: Tichá bolest je klišé, toho už se nezbavíš.
Já si to po sobě četla, každý občas přehlédne chybu.
přidáno 15.04.2013 - 00:42
zase tichá bolest... tím fakt trpím

oprav si "vykříky"... nevím proč, ale evokuje to ve mně "výstřiky"... počkej, teď už ta oprava nepomůže... ale přečíst sis to po sobě tedy mohla... zvlášť, když totéž očekáváš od druhých
přidáno 14.04.2013 - 18:01
taron: moc děkuju za názor :)
přidáno 13.04.2013 - 20:46
dobré...
to není nebe, ale já ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled do prázdna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Slzy
Předchozí dílo autora : Dětství

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming