o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
.
a jak prší
stále cítím milión tváří
stékají mi přes nos
na rty
a odmítají se vzdát
víc než slaně
přes ramena unavená slovy
ruce znovu poddávající se životu
na dlaně
do kterých jsi mi položil tvář
a jak prší
odpouštím všem strachům
ještě stále totiž
jsem
i když všechno mohlo být jinak
tak ať prší
prosím
.
a jak prší
stále cítím milión tváří
stékají mi přes nos
na rty
a odmítají se vzdát
víc než slaně
přes ramena unavená slovy
ruce znovu poddávající se životu
na dlaně
do kterých jsi mi položil tvář
a jak prší
odpouštím všem strachům
ještě stále totiž
jsem
i když všechno mohlo být jinak
tak ať prší
prosím
.

Yasmin
Tak ať prší.
Člověk někdy potřebuje cítit déšť... Je moc krásná.
Člověk někdy potřebuje cítit déšť... Je moc krásná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O odvaze : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O mém člověku
Předchozí dílo autora : We've got tonight