přidáno 25.03.2013
hodnoceno 7
čteno 1483(15)
posláno 0
Vrásky kolem rtů máš vyryty hluboko jako jizvy po boji,
ve tvaru koryt řek na stárnoucí mapě se líně vlní. Zlíbat je,
otrávit se chutí papírové kůže, pořezat se o její hrany.

Ještě se spatřím v odrazu zornic, tak podivně velkých,
se zjištěním, že pravá zrcadla lhala. Čekám povodeň.
Vypršet se do pole, vylít z břehu, co tělo nevsákne.

Můžeš mě druhou půlku času hledat, štafeta předána,
má výprava je u konce. Stačí zredukovat krevní tlak,
odbourat pocení a chrapot v hlase. Tiché samovznícení.

Ptáci už snad táhnou z jihu s jarem pod křídly,
abych zas mohla mhouřit oči do slunce, pihovatět
a tvořit vlastní řeky. Ještě tebou proteču, než zmizím.

Slibuju…
přidáno 26.11.2019 - 21:43
Ach jo, pravím a plynu v korytech řek na mapách času.Ještě tebou proteču-slibuji a mizím.
přidáno 02.04.2013 - 15:27
miroslawek: Yana: taron: janubalinka: všem díky za pozastavení, v případě mira i za asociovanou báseň.
přidáno 01.04.2013 - 09:07
je to *ú ž a s n é* Děkuju !!!!!
přidáno 27.03.2013 - 20:19
tak ta je :)
První sloka snad úplně nejlepší...u ní mi spadla brada :))
přidáno 27.03.2013 - 12:34
Vytanulo mi...

Odeklínání

Pod kůží tvrdnou jizvy skrytě,
s trhaně bledou grácií
promnou krev drápky v intimitě,
než krásu tvou tmou pokryjí.

Snad chtějí, abys nevidomá
roztrhla tvář si o trny
pohledů, v nichž je úzkost doma,
když závoj zdá se chatrný.

Neskrývej oči v cárech stínu,
neboj se ohně na lících,
polknu tvé rty jak jeřabinu,
zlou hořkost zralou v polibcích.

Přes trpké stopky rudých skvrnek,
vějířky vrásek v koutcích úst
chutnají medem plody trnek,
kterým se chtělo do mne vrůst.

V nich zní hra kouzel předivoká,
jen nech můj zrak, ať putuje
skrz kaňku modři, škvírkou oka
tam, kde máš srdce, Nimue.

(asi někdy kolem 2001... když to tak čtu, vzpomínka dnes neveselá, truchlivá a trpká)
přidáno 27.03.2013 - 12:20
Ó, jak to že tu je jeden komentář??? Tvoje báseň se mi rozlila až do konců prstů, celou mě pohltila, druhá sloka a závěr mě vtáhl tak že kdybych byla na blízku tak bych tě chtěla obejmout a ukonejšit, přečetla jsem ji znova a nemusíš věřit mám slzy v očích, a stejně vnímám že věříš a jsi šťastná svojí vírou
přidáno 25.03.2013 - 20:48
je to opravdu pěkně pojaté zaujalo mě to

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O ŘEKÁCH : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : KOČOVNÁ
Předchozí dílo autora : VESMÍRNÁ

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :
Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming