Pohlť nás.
přidáno 20.03.2013
hodnoceno 7
čteno 1099(14)
posláno 0
Osvícená hruď,
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.

Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.

Matka našich srdcí.. stejně vyhraje

adorířP
přidáno 31.03.2013 - 01:22
Miy: V pohodě. V nočních hodinách jsem schopný vyplivnout i lepší srandy. :)))
přidáno 31.03.2013 - 01:22
Strakatý pes: Pardon.. jsem tupá. Chyba.
přidáno 31.03.2013 - 01:13
Mi se to líbí, jen - vysvětlit! Co je to hruť?
přidáno 21.03.2013 - 13:48
pro mě je ten závěr taky docela překvapením :)
přidáno 20.03.2013 - 15:23
Mně z toho závěru vyznívá trochu protimluv, ale je to věc pojetí. Ačkoli, vlastně se to dá vnímat dvojím způsobem, což je vlastně zajímavé :-) Viděl bych to na změnky. Hlavně v 1. sloce ty 2 tváře.
přidáno 20.03.2013 - 12:48
inkoust: Odpověď na všechno.
přidáno 20.03.2013 - 12:37
Poslední řádek je šifra?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šance ovčí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Křehké pírko
Předchozí dílo autora : Zrnko prachu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming