přidáno 03.03.2013
hodnoceno 5
čteno 1052(10)
posláno 0
Až budeme mít jen lásku
jako na dlani
bez černých šmouh
výfukových plynů
a rybích kostí

podíváme se navzájem do očí

a zjistíme
že se k sobě vlastně vůbec nehodíme

vyndáme klíče
dáme je na stůl
sebereme si každý svoje věci

odejdeme

abychom se v příštím životě zase sešli

a tak pořád dokola...
přidáno 09.03.2013 - 10:18
Přímočaré až běda :-), nicméně ze života, i když já nevěřím na to, že se s tím samým setkáš opět. Ano, potkat se můžete, ale to je něco jiného. Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. A to ani v příštím životě. Věřím tomu, protože se tak můžu aspoň utěšovat, že třeba v příštím životě se budu mít o něco lépe... :-) :-D
přidáno 04.03.2013 - 12:38
Má to něco do sebe :-) Asi ten kus pravdy z věčných koloběhů a smutků :-) Líbí se mi :-)
přidáno 04.03.2013 - 09:05
Doufám, že už se někteří lidé nepotkají, ale jestli jo...
přidáno 03.03.2013 - 16:24
Tvrdě vykreslená skutečnost, bez obalu a zbytečných řečiček. Úderné. Moc se mi to líbí.
přidáno 03.03.2013 - 15:02
Připomíná mi to moje dávné přemítání o teorii reinkarnací. Děsivé závěry! Naštěstí minulost. Děsivé, líbí :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dokola : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Divadlo pod okny
Předchozí dílo autora : Po mejdanu...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming