přidáno 28.02.2013
hodnoceno 6
čteno 1217(14)
posláno 0
Jednou snad příjde den ,
kdy láska příjde po špičkách k nám,
osloví nás,
vejde nečekaně
a v pravý čas.

Večer když uléhám na lože své ,
zavřu pomalu své oči ,
vcházím do brány snů
a spatřím Tě...

Sedíme na pláži
a díváme se spolu na západ slunce
a v tu chvíli,
jakoby zastavil se čas...
moře kolem šumí ,
jsme tu jen Ty a já
a celý vesmír je jen náš.

Až nad ránem ,
rozplyne se náš sen ,
procitám
a marně hledám Tebe jen,
ale ty si už za branou snů.

Volám tě ,
ale Ty mě už neslyšíš.
vroucně si přeju ,
aby už zase večer byl
a ty si mě ve snu něžně
políbil .
přidáno 02.03.2013 - 14:02
Moc se mi líbí :-) Atmosfericky :-)
přidáno 01.03.2013 - 13:45
Áááá, mě se líbí jaká je ;o)))
přidáno 28.02.2013 - 22:29
Mě osobně se báseň líbí, i já to čtu a dost máme podobné rýmy, taky mě to kritizuí navíc ještě chyby a těch tam mám já to uznávám, od tebe bych se měl učit a hlavně ten pravopis.
přidáno 28.02.2013 - 12:42
Lepšíš se, jen ty rými občas dopilovat :) Jinak obsahově velmi pěkná ! :)
přidáno 28.02.2013 - 10:07
Souhlasím s Vivivan... přesně to jsem chtěl zrovna napsat. Je těžké na tohle téma pojmout nějaké nové a originální zpracování, ale to neznamená, že by snad nesměli vznikat takovéto "klišé" básně. Vyjádřilas pocity hezky, až se trochu divím, že mě to nenutí k nějaké větší kritice.
Ano, nic nového na světě, zapadne do šedého průměru, ale i tak dobré. Nicméně mě to přivedlo k isnipraci na téma snů, ale je to základ té tvé básně... silnější by možná bylo, kdyby až do poslední chvíle nebylo zřejmé, že se jedná o sen. Navodit ve čtenáři pocit lásky a takové hřejivé pohody, a pak jak mávnutím proutku, otevřením víček, bum... a jasné ráno je černou nocí, opět zpět v krutosti reality, kde ten, o kom se zdá, jakoby ani nevěděl, že existuješ... samozřejmě by se musel změnit i název, protože to je každému hned jasné... :-)

No nic, nechal jsem se trochu unést fantazií... promiň...
přidáno 28.02.2013 - 09:17
Na chatu jsme vedli diskuzi, že mne spíš zajímá forma, než obsah, obal víc než jádro atd. Ono to není úplně přesné. Třeba tady - v podstatě při první strofě mi trochu zavadil ten rým. Ale jinak tady ten obsah přebíjí všechno, je to takové čisté (tohle slovo používám poslední dobou až moc často, měla bych být originálnější, ale zase to kolikrát nejlépe vystihne můj pocit :-)) V podstatě pěkné vyznání, pokud je pro někoho konkrétního, určitě by si měl báseň přečíst, určitě by víc než potěšila. Docela by se mi líbila namluvená, zajímalo by mne, jak by byla procítěná, dodalo by to tomu šmrnc. Jsou to prostě tvoje vyjádřené pocity, já bych řekla, že hezky, i když všechno je to už omleté, ale ten nádech to má, takový až "vysoký", růžový, hřejivý. Pro mne musí báseň dýchat, pokud mám hodnotit obsah, tak mi musí autor něco z něj předat, to se tady stalo, i když jak říkám, je to prostě v podstatě klišé. Ale nelituji, že jsem četla, takové básně potěší, láska snad ještě nevymřela. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neodcházej
Předchozí dílo autora : Čas

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming