První dny s druhým synem
26.02.2013 2 1278(7) 0 |
Byl jsem v práci když telefon zazvonil,
jako vždy jsem ho zved, máma tvá volala,
na bolest v podbříšku si stěžovala.
Věděl jsem o co kráčí, nervózní byl,
ty na svět ses dral, já za mámu plakal,
krásně i těžko mi bylo, srdce rychle bilo.
Já spěchal k vám, celý se třás,
práce v ten den pro mě skončila,
proto, že máma v porodnici byla.
Když jsem se dostavil, nikdo mě nevítal,
strach a sklopené oči, před porodním sálem já stál,
slyšel nářek tvůj, já věděl, že jsi můj.
Dnes už ti osm měsícu synu je,
rád jsem, že tě mám, že mámu tvoji znám,
dlouho to trvalo, jste život můj moje tělo.
Nevíš jak rád tě synu dnes mám,
je to málo, rád tě do postýlky ukládám,
taky rád jdu spát, někdy se tě chci vzdát.
Však přejde to, pláč tvůj, jsem na měkko,
nevzdám se tě, jsem rád, že jsi na světě,
synu věř mi nevzdám se tě.
jako vždy jsem ho zved, máma tvá volala,
na bolest v podbříšku si stěžovala.
Věděl jsem o co kráčí, nervózní byl,
ty na svět ses dral, já za mámu plakal,
krásně i těžko mi bylo, srdce rychle bilo.
Já spěchal k vám, celý se třás,
práce v ten den pro mě skončila,
proto, že máma v porodnici byla.
Když jsem se dostavil, nikdo mě nevítal,
strach a sklopené oči, před porodním sálem já stál,
slyšel nářek tvůj, já věděl, že jsi můj.
Dnes už ti osm měsícu synu je,
rád jsem, že tě mám, že mámu tvoji znám,
dlouho to trvalo, jste život můj moje tělo.
Nevíš jak rád tě synu dnes mám,
je to málo, rád tě do postýlky ukládám,
taky rád jdu spát, někdy se tě chci vzdát.
Však přejde to, pláč tvůj, jsem na měkko,
nevzdám se tě, jsem rád, že jsi na světě,
synu věř mi nevzdám se tě.
Ze sbírky: BÁSNĚ CO NAPSAL SÁM ŽIVOT I
28.02.2013 - 22:35
janubalinka: Děkuji ti moc ale měl bych tě prosit o pomoc ty to bez chyb máš, a já nevím kdy y-i mám psát, kdy mě nebo mně je toho moc nějakou češtinářku která by mě dokázala pomoct.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Synu pro tebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nejsem tak sám
Předchozí dílo autora : Ještě jsme tě nečekali