 09.02.2013 10 1566(25) 0 |
Rány, co se nezahojí
slova jako jizvy času
ruce, co se hladit bojí
strach ze zvuku tvého hlasu.
S každou další hořkou slzou,
(všechny kvůli tobě, mami)
škrtím naději svou drzou
zbývají jen sebeklamy.
slova jako jizvy času
ruce, co se hladit bojí
strach ze zvuku tvého hlasu.
S každou další hořkou slzou,
(všechny kvůli tobě, mami)
škrtím naději svou drzou
zbývají jen sebeklamy.
10.02.2013 - 10:52Viviana Mori
Poslední dvě věty mi kazí celek, ale první sloka je bezva, dobře plyne. Jinak básnička jako taková je velmi smutná a bolavá.
10.02.2013 - 00:29inkoust
Líbí se mi. Úsporně, jasně, srozumitelně, výstižně, působivě :-)
09.02.2013 - 22:37Devils_PIMP
Prvni slloka je supper - druha je melodicky spravne ale obsah mi asi kapanek unikl :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pro mámu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Probuzení za rozbřesku
Předchozí dílo autora : A ty nevíš.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
