|
Taková poznámka..
 06.02.2013 3 1601(18) 0 |
Říká se,že každý člověk má nějakou tu úchylku,nebo závislost-menší nebo větší,ale každý. No,nevím,ale já o té své vím a teď ji tady odhalím. Trpím určitou závislostí na.. .propiskách,perech,tužkách.
Ať jdu kamkoliv,vždycky mám sebou nějaký sešit a aspoň dvě propisky a občas i zvýrazňovač. Pořád mě napadají nějaké kraviny které si zapisuju,protože je hned zapomínám.
Ale to není nic zvláštního,trochu zarážející pro mě samotného je to,že si nejsem jistý,jestli bych někdy nějakou propisku-pokud bych ji viděl někde ležet-jestli bych ji možná i nesebral.
Nikdy jsem nic nikomu neukradl,ale u propisky je to tak půl na půl. Těžký vnitřní boj. Nejde mi o hodnotu propisky,jestli je to Parker za tisícovku,nebo tužka za pět korun,to je mi jedno,propisky pro mě mají zvláštní až magickou přitažlivost.:-)
Občas k nám do hospody někdo přijde,a chce abych mu napsal nějakou básničku,přání,nebo nějakou ptákovinu. Potom mi chtějí za to kupovat kořalky,nebo zaplatit a podobně. Já nic nechci-jen jestli třeba nemají doma někde nějaké i staré,propisky.
Tak mi je nosí. Mám jich asi padesát,není to moc,ale musím je už třídit protože je nemám kam dávat,nechávám si jen ty,které se mi opravdu líbí. Taky mám pořád pocit,že nebudu mít dost papíru na psaní,průběžně si kupuju sešity a musím mít aspoň dva-tři vždycky v zásobě. Můžu si psát poznámky do telefonu,ale to není ono.
Někdy si říkám jestli opravdu neexistují minulé životy,a já byl někde nějaký písař,který měl stále málo papíru,nebo na co se kdysi psalo,a stálý nedostatek těch brků a inkoustu.
Někdy mi to připadá na mě samém, až patologické.
Známí kteří jedou do zahraničí,mi vozí propisky už automaticky,a když vejdu do papírnictví,mám skoro orgasmus-tedy mentální.
Nevím jestli ta moje "propiskofobie" není zralá na psychiatra..:-).
Ať jdu kamkoliv,vždycky mám sebou nějaký sešit a aspoň dvě propisky a občas i zvýrazňovač. Pořád mě napadají nějaké kraviny které si zapisuju,protože je hned zapomínám.
Ale to není nic zvláštního,trochu zarážející pro mě samotného je to,že si nejsem jistý,jestli bych někdy nějakou propisku-pokud bych ji viděl někde ležet-jestli bych ji možná i nesebral.
Nikdy jsem nic nikomu neukradl,ale u propisky je to tak půl na půl. Těžký vnitřní boj. Nejde mi o hodnotu propisky,jestli je to Parker za tisícovku,nebo tužka za pět korun,to je mi jedno,propisky pro mě mají zvláštní až magickou přitažlivost.:-)
Občas k nám do hospody někdo přijde,a chce abych mu napsal nějakou básničku,přání,nebo nějakou ptákovinu. Potom mi chtějí za to kupovat kořalky,nebo zaplatit a podobně. Já nic nechci-jen jestli třeba nemají doma někde nějaké i staré,propisky.
Tak mi je nosí. Mám jich asi padesát,není to moc,ale musím je už třídit protože je nemám kam dávat,nechávám si jen ty,které se mi opravdu líbí. Taky mám pořád pocit,že nebudu mít dost papíru na psaní,průběžně si kupuju sešity a musím mít aspoň dva-tři vždycky v zásobě. Můžu si psát poznámky do telefonu,ale to není ono.
Někdy si říkám jestli opravdu neexistují minulé životy,a já byl někde nějaký písař,který měl stále málo papíru,nebo na co se kdysi psalo,a stálý nedostatek těch brků a inkoustu.
Někdy mi to připadá na mě samém, až patologické.
Známí kteří jedou do zahraničí,mi vozí propisky už automaticky,a když vejdu do papírnictví,mám skoro orgasmus-tedy mentální.
Nevím jestli ta moje "propiskofobie" není zralá na psychiatra..:-).
07.02.2013 - 10:22Já sice touto propiskovou úchylkou netrpím, to ale neznamená, že s nimi nemám problém.
V době, kdy jsem ještě "pobíhal" po uživatelích PC, nosil jsem v kapsičce propisku na poznámky... Téměř denně jsem měl "novou". Ne, že bych je kradl, ale prostě jsem tu svou použil, odložil na stůl - a sebral jinou, vedle ležící.
A kdysi dávno jako kluk jsem byl na rybářském táboře (stany), ze kterého jsem občas jsem poslal domů pohled (hloboko předmobilová éra). Když jsem nemohl najít poslední, tuším třetí, propisku, napadlo mě, že možná zapadla pod slamník... Jo zapadla, byla tam a s ní přes dvě desítky dalších.
V době, kdy jsem ještě "pobíhal" po uživatelích PC, nosil jsem v kapsičce propisku na poznámky... Téměř denně jsem měl "novou". Ne, že bych je kradl, ale prostě jsem tu svou použil, odložil na stůl - a sebral jinou, vedle ležící.
A kdysi dávno jako kluk jsem byl na rybářském táboře (stany), ze kterého jsem občas jsem poslal domů pohled (hloboko předmobilová éra). Když jsem nemohl najít poslední, tuším třetí, propisku, napadlo mě, že možná zapadla pod slamník... Jo zapadla, byla tam a s ní přes dvě desítky dalších.
07.02.2013 - 10:13Ne..myslím, že tato úchylka je zatím neškodná...:)))) na psychiatra není, ale pokud by se to zhoršovalo a ty si začal i s propiskama chodit spát...tak potom bych se nad tím zamýšlela...
..je to možná jen o potřebě, být vždy připraven :)))
..je to možná jen o potřebě, být vždy připraven :)))
06.02.2013 - 23:24Mival jsem podobnou uchyliku ted pouzivammelektroniku nenimto tak napadne ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MOJE ÚCHYLKA..:-) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : U NÁS NA DOMKU..
Předchozí dílo autora : PO MEJDANU
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
lidus řekla o journeyman :básník sympaťák :-)
