jak umírali hrdinové
E
28.01.2008 3 1843(22) 0 |
Armáda již nyní slaví.
Nenalezla odporu.
Jdoucí zemí jen se baví.
Zemí jenž je po moru.
Nemoc zlá si nevybírá
a obránců nebylo.
Nikdo za vlast neumírá.
Vojsko hrady dobylo.
Žoldnéři tu nyní pijou.
Oslavují úspěch svůj.
Obránci co v hrobech hnijou
pro ně jsou teď jenom hnůj.
Však na kopci nad žoldnéři
náhle vyjde jeden muž.
Zprudka projde mezi keři
a natáhne svojí kuš.
V brnění je oděn skvělé
a v pravici svírá meč.
Pod přilbicí oči bdělé.
S modlitbou jde nyní v kleč.
Sic armáda nemá kázeň
muž když v koně usedne
nekonečně mocná bázeň
na ně všechny dolehne.
Muž se ještě jednou vzpříčí
svatou potře mastí.
Potom jedouc silně křičí-
"Ke králi a vlasti!"
Vzduchem hvízdnou šípy
a muž z koně padá.
Jako květy lípy
tak naděje zvadá.
Jen mocný výkřik zní.
"Za vlast! Za vlast! Za vlast!"
Ta slova jeho poslední
otázky začli klást.
Ráno vojsko odtáhlo
do své rodné země.
Jen hrdinovi mohylu
vystavěli němě.
E
Nenalezla odporu.
Jdoucí zemí jen se baví.
Zemí jenž je po moru.
Nemoc zlá si nevybírá
a obránců nebylo.
Nikdo za vlast neumírá.
Vojsko hrady dobylo.
Žoldnéři tu nyní pijou.
Oslavují úspěch svůj.
Obránci co v hrobech hnijou
pro ně jsou teď jenom hnůj.
Však na kopci nad žoldnéři
náhle vyjde jeden muž.
Zprudka projde mezi keři
a natáhne svojí kuš.
V brnění je oděn skvělé
a v pravici svírá meč.
Pod přilbicí oči bdělé.
S modlitbou jde nyní v kleč.
Sic armáda nemá kázeň
muž když v koně usedne
nekonečně mocná bázeň
na ně všechny dolehne.
Muž se ještě jednou vzpříčí
svatou potře mastí.
Potom jedouc silně křičí-
"Ke králi a vlasti!"
Vzduchem hvízdnou šípy
a muž z koně padá.
Jako květy lípy
tak naděje zvadá.
Jen mocný výkřik zní.
"Za vlast! Za vlast! Za vlast!"
Ta slova jeho poslední
otázky začli klást.
Ráno vojsko odtáhlo
do své rodné země.
Jen hrdinovi mohylu
vystavěli němě.
E
16.02.2008 - 21:13
Kdej sou ty časy, kdy se hrdinství poměřovalo dle síly a obratnosti mužských paží a ne podle množství strojů chrlících smrt na potkání. Krásně jsi připomněl dobu hrdinů, jen tak dál ;)
30.01.2008 - 10:09
tenkrát byli hrdinové...ale teď...?válka by možná trvala jen pět minut...a byl by konec...tma...smrt...nic víc...
napsal jsi to moc pěkně...;)
napsal jsi to moc pěkně...;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na smrt hrdiny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : První báje
Předchozí dílo autora : Erienův příběh
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.