taková trošku... jednodušší...myslím.
přidáno 27.01.2008
hodnoceno 6
čteno 1484(12)
posláno 0
Stráže hradní jen nehybně stojí
jak sochy co mistr do kamene vytesal
jak dítě co strnulé se bojí
jak dopis na stole co písař nedopsal.

A přeci jsou to lidé
co mají proč se dmout
dýchají a nesmí,
víc se oni nesmí hnout.

Jak dnešní den tě souží
jak zrají rány pout
přec utrpení dlouží
víc nesmíš, už nesmíš víc se hnout.

Ty jak dítě které teplo lidské tuší
víš že chci tě obejmout
Však víš že mi to nepřísluší
Já nemohu, nesmím víc se hnout.
přidáno 20.03.2008 - 09:36
já jsem v pročítání svých starých dílek asi včera narazila na tuhle a musím se přiznat, že jsem ji uznala za nehodnou čtení... takže se ti ani nedivím.
přidáno 19.03.2008 - 18:12
ja se ztratil... :) ale mozna ne, ja nevim.... ctu si ty dve posledni strofy dokola abych v tom neco nasel... :(
přidáno 29.01.2008 - 12:11
ach... děkuji :)
přidáno 28.01.2008 - 21:40
líbí;)
přidáno 28.01.2008 - 19:14
přesně, jak se vyjádřila "ivkaja" ..
Líbí se mi tam to : "víc oni se nesmí hnout, víc nesmíš, už nesmíš se víc hnout, nesmím víc se hnout".. udělalo ji to ještě více zajímavou..
přidáno 28.01.2008 - 16:36
V jednoduchosti je krása!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nehybná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vrány letí na východ.
Předchozí dílo autora : O hladové noci chladných ulic městských.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming