todle asi není báseň,ale vytihuje přesně to co očem se se mnou bavil jeden podivný ,,člověk,, který si nechává říkat Ismael
přidáno 30.12.2012
hodnoceno 4
čteno 1213(11)
posláno 0
V podivném víru hvězdy se řítí do krve svítání
a nebe šílí nad zlovůlí lidí
beznadějně spoutaných malostí bytí
pošedlé minulosti klanící se

Ráno se rodí krvi těch hvězd
v rudém svítání šílenstvím bytí
snad z rozmaru chorého malíře
co i tvou tvář madoně přimaloval

Pak beznaděj ve sluneční svit
v krajině hořkosti srdce zlomeného
čeká na konec který nepřichází, lůza ta zmatená
co do jícnu temnoty sama se řítí


….konec nenastal je další den nového věku
snad se poučili ,teď osud sny se naplní…
přidáno 31.12.2012 - 15:12
děkuji vám všem třem , nějak jsem neočekával že někdo pochopí co jsem chtěl říci :)
přidáno 30.12.2012 - 21:20
Souhlasím s Makynou...a ty vlastně víš, jak vidím lidi kolem sebe...hm..ale konec světa jsem teda nečekala...ten den nikdo nezná....
přidáno 30.12.2012 - 19:04
PetrK.
Dobrý; působí docela optimisticky. A je to naprosto skvělý úvod k "Top" Fantazy, sci-fi povídce.
přidáno 30.12.2012 - 17:01
koukám...opravdu dílo k zamyšlení - tak trochu mě to nutí přemýšlet nad tím dlouhoočekávaným fenoménem 2012..a ono nic..ale...

Pak beznaděj ve sluneční svit
v krajině hořkosti srdce zlomeného
čeká na konec který nepřichází, lůza ta zmatená
co do jícnu temnoty sama se řítí
….konec nenastal je další den nového věku
snad se poučili ,teď osud sny se naplní…
- tohle mluví za všechno :)
musela bych to zkopírovat celé, protože se mi opravdu moc líbí i ta forma a výběr slov..čte se to přijatelně jako dílo na vysoké úrovni..
Za mě dobré a ztotožňuji se i s ideou :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
...snad jindy... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jednou určitě
Předchozí dílo autora : Když ze snu se probudím

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming