Dopsáno
přidáno 28.11.2012
hodnoceno 5
čteno 1225(20)
posláno 0
Sedáváš tam každým dnem,
Sleduješ kapky za oknem.
Jak mezi sebou závodí,
A okenice ozdobí.

Svítí slunce v dálce,
Schované v obálce.
Živoříš si podle svého,
Majitelem srdce Tvého.

Marně tam sedáváš,
Smutku se oddáváš.
Radši na louce by jsi seděla,
Mě u sebe držela.

Chtěla bys v mé náruči být,
O společné budoucnosti snít.
Avšak já už jsem se vzdala,
Od Tebe se odpoutala..

Tak už nesnaž se prosím,
Já se v Tobě topím!
přidáno 28.11.2012 - 16:13
Kleriska.KX: děkuju.



Fňů :) slečna závodnice :)
přidáno 28.11.2012 - 12:58
..i já. :) /nebo, když potřebuju někde bejt rychle, změnim si lidi na závodící autíčka a sebe taky, s cílem je všechny předjet.. :)

je to hezky napsaný!
přidáno 28.11.2012 - 11:54
jo jo sleduju
přidáno 28.11.2012 - 11:48
Kakuzu: sleduješ zavodici kapičky?
přidáno 28.11.2012 - 11:45
ještě že je to v ženském rodě, jinak bych si myslel že mě někdo tajně pozoruje :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odchazení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Noční záležitost
Předchozí dílo autora : Deprese

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming