|
Dopsáno
 28.11.2012 5 1260(20) 0 |
Sedáváš tam každým dnem,
Sleduješ kapky za oknem.
Jak mezi sebou závodí,
A okenice ozdobí.
Svítí slunce v dálce,
Schované v obálce.
Živoříš si podle svého,
Majitelem srdce Tvého.
Marně tam sedáváš,
Smutku se oddáváš.
Radši na louce by jsi seděla,
Mě u sebe držela.
Chtěla bys v mé náruči být,
O společné budoucnosti snít.
Avšak já už jsem se vzdala,
Od Tebe se odpoutala..
Tak už nesnaž se prosím,
Já se v Tobě topím!
Sleduješ kapky za oknem.
Jak mezi sebou závodí,
A okenice ozdobí.
Svítí slunce v dálce,
Schované v obálce.
Živoříš si podle svého,
Majitelem srdce Tvého.
Marně tam sedáváš,
Smutku se oddáváš.
Radši na louce by jsi seděla,
Mě u sebe držela.
Chtěla bys v mé náruči být,
O společné budoucnosti snít.
Avšak já už jsem se vzdala,
Od Tebe se odpoutala..
Tak už nesnaž se prosím,
Já se v Tobě topím!
28.11.2012 - 12:58..i já. :) /nebo, když potřebuju někde bejt rychle, změnim si lidi na závodící autíčka a sebe taky, s cílem je všechny předjet.. :)
je to hezky napsaný!
je to hezky napsaný!
28.11.2012 - 11:45ještě že je to v ženském rodě, jinak bych si myslel že mě někdo tajně pozoruje :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odchazení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Noční záležitost
Předchozí dílo autora : Deprese
