experiment... mozna spis pokus o vnitrni zpoved...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Z dvorků domů
vymizely děti
slyším v zámku klíče
a přeji si, aby to byla máma
jako tenkrát, když nesla domů
kaštany a kabát se jí třpytil
mrholením…
Stále mží
s vypětím sil dopisuji úkol
svět zdá se tak malý
jako naše domácnost
vonící teplým jídlem
čistým prádlem
a dobrotou
Brambory s tvarohem
chutnají jako mana
cítím se zvláštně
jako pokaždé
když se něco láme
končí
a je mi smutno
už nejsem dítě
Má duše není čistá
z mléčného těla
vylupují se boky
divám se na sebe
nahá
vidím něco, co
vidět nechci…
Přestáváš být jedinou
a na tvé místo dosazuji
jiné vzory
momenty duševního rozkolu
vkládají mezi nás trámy
a já navždy vím,
že přestáváš být jedinou
ženou…
vymizely děti
slyším v zámku klíče
a přeji si, aby to byla máma
jako tenkrát, když nesla domů
kaštany a kabát se jí třpytil
mrholením…
Stále mží
s vypětím sil dopisuji úkol
svět zdá se tak malý
jako naše domácnost
vonící teplým jídlem
čistým prádlem
a dobrotou
Brambory s tvarohem
chutnají jako mana
cítím se zvláštně
jako pokaždé
když se něco láme
končí
a je mi smutno
už nejsem dítě
Má duše není čistá
z mléčného těla
vylupují se boky
divám se na sebe
nahá
vidím něco, co
vidět nechci…
Přestáváš být jedinou
a na tvé místo dosazuji
jiné vzory
momenty duševního rozkolu
vkládají mezi nás trámy
a já navždy vím,
že přestáváš být jedinou
ženou…

Zamila
Krásná, silná, voňavá báseň ... Paráda !! :-)

taron: moje nadrizena mi ted rikala, ze se dite mentalne formuje do sedmi let, potom uz je pozde... ;)

black.heart: Ano...hm...jen jsem se zalekla toho , že svého muže budu znát déle, než svého otce....zajímavé a divné, vždy jsem si myslela, že rodiče formují své děti nejdéle, ale ne ...mě bude nejdéle formovat asi můj muž ... není to divné ? Hm...pokud manželství klape a vše je vpoho , tak asi ne ...nevím ...

taron: myslim, ze vazby by mely byt ukoncovany nejak nenasilne... po smrti zustane spousta otazek, na ktere ti nikdo neodpovi... stejne jako po velkych zlomech... myslim, ze neni dobre byt na rodicich zavisly v dospelosti. Jsou vsak mnohem dale nez ty a mohou ti v leccem dobre poradit...

puero: No..mohu sama za sebe, že být matkou je opravdu výsada žen a krásná ..myslím , že vy muži o hodně přicházíte, ale, když se účastníte alespoň v domácnosti starostí o miminka a výchovy dětí ...a hlídáte si tu svou rodinku , aby byla šťastná, pak je to zase výsada mužů....a taky krásná :)

black.heart: No..co už napsat k tolika komentářům...hm...já zrovna dnes přemýšlela nad tím , že už jsem s mužem 18 let....a začínám devatenáctý....takže už s ním randím větší část svého života a znám ho od 16 let....vem to , že můj otec umíral , když mi ještě nebylo 24 takže za pár let už budu se svým mužem déle, než se svým otcem ....tedy můj muž absolutně postavil rodiče do pozadí a má na mě daleko větší vliv ve všem...a tak to má být ...tak je to správné , rodiče nás připravují na život a my ho potom máme žít, pokud možno sami za sebe ...když se to pouto dítě x rodič uvolní , tak je to správné , aspoň podle mě ....báseň je užasná ....

Cvokhauz
První sloka mě neskutečně oslovila, vystihla's ten obraz úplně přesně! Smekám, klaním se, biji hlavou o zem. Domo arigato gozaimasu, black.heart-sama, že jsem to mohla číst.

Darkness: kmotrov: ladygodiwa: Leslie: LUKiO: VKate: Yasmin: prekvapilo me, jak se vas basen dotkla... oslovila presne tim, co jsem chtela vyjadrit... bohuzel mam pocit, ze jsem to krehke pouto, co nas vazalo, ztratila...

Darkness
vážně působivé, nutí to k zamyšlení.

Dětství odletělo Bůh ví kam
zpátky nevrátí se já to znám...
(více poslední video v deníku nebo můj deník)
zpátky nevrátí se já to znám...
(více poslední video v deníku nebo můj deník)

Yasmin
Je moc krásná! To teplo domova a teplo mámino jde z toho silně cítit, tak čistě a prostě... Díky za takový pocit!

Rozesmutnila mě. Je nádherná, melancholická... plná té teplé vůně domova, stesku po něm, je krásné vědět, že se můžeš vrátit do dětských let s nostalgickým úsměvem na tváři... Cítím z ní jakési loučení se, životní změny, zrovna teď se mi s ní dobře sžívá. Je moc povedená.

A zrovna dnes jsem si říkal, jak ten čas neskutečně rychle ubíhá. Krásně jsi to popsala, me-lan-cho-lic-ky.

Silné dílo. Napadá mě zvrácená myšlenka nahlédnout na pojem MATKA ryze dialekticky a vyslovit zásadní axiom: matka je čirý morální imperativ. Neboť ze samé podstaty toho slova v materální i esenciální rovině vyplývají pravidla jednání každého s každým. Pravidla statutu matka, který je zásadní a -fatální- nejen pro tu matku, ale taky pro všchny okolo ní. Matky zakřivují ideální trajektorie našich volních aktů. A kdyby jen volních! Je to imperativ, který dokáže potlačit vlastní esenci bytí (tedy popření svých vlastních pudů)! Takové autority ten pojem požívá! Úplně mě z toho mrazí. Chci se stát matkou!

je moc hezká, strašně hezky jsi to vystihla, tak příjemně, ikdyž smutně, to teplo tam dýchá. Mámy jsou prostě mámy.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Matce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Egyptská
Předchozí dílo autora : Štafetový kolík > Me and you and all the others