přidáno 18.09.2012
hodnoceno 3
čteno 910(7)
posláno 0
V duši malý vytetovaný stín.
Soumrak halí do pěšin.
Stopy co nikam nevedou.
A tak na mě padá splín.

Deštivá je zahrada snů.
I promočené cáry veršů.
Okoukal jsem ze svých dnů,
vše co si nesu.

Tak mě vemte pod kabát.
Nebo dejte teplou deku.
Ještě stále jsem na světě rád.
I když je to k vzteku.
přidáno 20.10.2012 - 09:49
:-))
přidáno 18.09.2012 - 10:40
líbí:-)
přidáno 18.09.2012 - 08:13
Určitě?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
procitám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Radosti života
Předchozí dílo autora : Snídaně

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :
Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming