přidáno 03.09.2012
hodnoceno 5
čteno 1001(14)
posláno 0
Košíček kytiček
na rohu stála.
Tomu kdo nakoupil,
úsměv přidala.

Šel kolem vojáček,
když měl vycházku.
Kytiček nežádal,
poprosil o lásku.

Děva se zarděla
jak její růže.
Vojáčku pravila
to že nemůže.

On dále naléhal
a řeči vedl,
až milou dívčinu
přeci jen svedl.

Zaved ji do lesa
tam pusu ji dal,
neměla tušení,
co bude chtít dál.

Košíček na zem spad,
on líbal ji dál.
A než se nadála,
ji, věneček vzal.

Když už měl, to co chtěl
zmizel jak pára.
Dívčina zrazená
sebe teď kárá.

Do roka povila
překrásné děcko.
Vojáček rošťáček,
platí teď všecko.

I dívka stydlivá
a plachá jak laň.
když ji kdo ublíží,
zlá, umí být saň.
přidáno 04.09.2012 - 16:26
Jednoduché milé dílko na zamyšlení
přidáno 04.09.2012 - 10:03
Jóóóó....konečně jsem si dobře typla....:)) Mám radost ...
přidáno 03.09.2012 - 18:45
pozor pane na sane :)
přidáno 03.09.2012 - 16:25
To napsal Žblabuňka ? Jinak už nevím kdo ....ještě možná Guli....
přidáno 03.09.2012 - 12:03
Smutné.. ale bohužel se to děje pěkně sepsané

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Košíček kytiček : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Podšálky - 4,5,6
Předchozí dílo autora : Dva dráty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming