 31.08.2012 5 842(8) 0 |
Popocházím v samotě
po cestě z kamení,
jako říční voda vlhkého,
zeleného mechu pěšinou,
sametem čechraným,
třpytem luny uchvácen.
V naprosté pustině,
v ohlušujícím tichu,
nahánějící jen husinu.
Neslyším, nevnímám,
neunikám, nezpívám,
neochotě propadám.
V stínech země poklekám,
klamán chudým životem ,
tváře pod kapucí,
pouze schovám,
rudé barvy krůpěje,
nechám padat na balvan ...
po cestě z kamení,
jako říční voda vlhkého,
zeleného mechu pěšinou,
sametem čechraným,
třpytem luny uchvácen.
V naprosté pustině,
v ohlušujícím tichu,
nahánějící jen husinu.
Neslyším, nevnímám,
neunikám, nezpívám,
neochotě propadám.
V stínech země poklekám,
klamán chudým životem ,
tváře pod kapucí,
pouze schovám,
rudé barvy krůpěje,
nechám padat na balvan ...
01.09.2012 - 09:21ta poslední sloka se mi líbí nejvíc :) copak copak..takové smutné básně poslední dobou ? :/
31.08.2012 - 22:32Martine.. nápad to je opravdu dobrý... hlavu a patu to taky má... sice jsem se trochu zadrhla na asi dvou místech víc ne... ale jinak nemám nic proti ..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rudé krůpěje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lásky zlaté provázky
Předchozí dílo autora : Starý hrad
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
