 29.08.2012 3 1322(32) 0 |
moje
vecerni ja
se schoulelo
do klubicka.
nasloucham
tonum ticha
a premejslim
o nasem vesmiru.
uvnitr me
se neco deje
nekdo tam bojuje
a chce ven.
tohleto embryo
nechci dochovat.
dneska dusevne
potratim
a vypalim vzpominky
co za to nestojej.
vim, ze to vidis.
vzpominas na dobu
kdy jeste
tyaja
neexistovalo?
uz nikdy nechci zit jen napul.
vecerni ja
se schoulelo
do klubicka.
nasloucham
tonum ticha
a premejslim
o nasem vesmiru.
uvnitr me
se neco deje
nekdo tam bojuje
a chce ven.
tohleto embryo
nechci dochovat.
dneska dusevne
potratim
a vypalim vzpominky
co za to nestojej.
vim, ze to vidis.
vzpominas na dobu
kdy jeste
tyaja
neexistovalo?
uz nikdy nechci zit jen napul.
08.12.2012 - 11:01Viviana Mori
Velmi silné dílko.
Usekla bych to možná u těch vzpomínek, co za to nestojej, ostatní verše mi přišly už jako přesah. Ale pro tebe to má svůj význam, určo. :-) Rozřádkování trochu nutí číst koktavě, ale na tohle jsem zvyklá, s tím není problém, ze začátku na mě dýchla lehká strohost, poté už jsem se jen unášela tím trpkým, ale vlastně osvobozujícím pocitem. Děkuju za zážitek. :-)
Usekla bych to možná u těch vzpomínek, co za to nestojej, ostatní verše mi přišly už jako přesah. Ale pro tebe to má svůj význam, určo. :-) Rozřádkování trochu nutí číst koktavě, ale na tohle jsem zvyklá, s tím není problém, ze začátku na mě dýchla lehká strohost, poté už jsem se jen unášela tím trpkým, ale vlastně osvobozujícím pocitem. Děkuju za zážitek. :-)
31.08.2012 - 20:37Yasmin
už nikdy nechci žít jen napůl
já taky ne. pocitově mně příjemný :o)!
já taky ne. pocitově mně příjemný :o)!
29.08.2012 - 23:34Devils_PIMP
moje večerní já
se schoulelo do klubíčka.
naslouchám tónům ticha
a premýšlím
o našem vesmíru.
uvnitř mě
se něco demje
někdo tam bojuje
a chce ven.
tohleto embryo
nechci dochovat.
dneska duslevne
potratím
a vypalím vzpomínky
co za to nestojej.
vím, že to vidíš.
vzpomínáš na dobu,
kdy ještě
ty a ja
neexistovalo?
už nikdy nechci žít jen napůl.
Jak někdo může zkazit tolik hezkých obratů. Hlavne ten uvod se mi fakt libi (zvlast po drobne rytmicke uprave) a jeste mňamoznejdi by býval s hackama a carkama
se schoulelo do klubíčka.
naslouchám tónům ticha
a premýšlím
o našem vesmíru.
uvnitř mě
se něco demje
někdo tam bojuje
a chce ven.
tohleto embryo
nechci dochovat.
dneska duslevne
potratím
a vypalím vzpomínky
co za to nestojej.
vím, že to vidíš.
vzpomínáš na dobu,
kdy ještě
ty a ja
neexistovalo?
už nikdy nechci žít jen napůl.
Jak někdo může zkazit tolik hezkých obratů. Hlavne ten uvod se mi fakt libi (zvlast po drobne rytmicke uprave) a jeste mňamoznejdi by býval s hackama a carkama
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zit napul : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : zpatky
Předchozí dílo autora : mirime hluboko
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
