Daně a zase daně, kol nich se všechno točí…(1)

Nechci tady celý text přetiskovat, a tak ještě zvětšovat už dost dlouhou úvahu, proto vkládám jen odkaz:
http://www.birknet.eu/node/komentar-dalibora-dedka-reditele-firm
y-jablotron-o-danich-na-tchaj-wanu/
O co jde? O to, že na Tchaj-wanu používají hezký fórek pro zefektivnění výběru daní. Někteří naši řemeslníci se vyhýbají zvýšení daňového základu tím, že (po dohodě se zákazníkem) nevydají účtenku za práci. Na Tchaj-wanu jsou účtenky od řemeslníků a obchodníků zároveň losy státní loterie a tudíž si nikdo netroufne ptát se zákazníka, zda účtenku chce nebo ne. Po zavedení loterie se výběr daně zvýšil o 75%.
Aby bylo jasno, vůbec nechci namítat, že ta loterie je blbý nápad, vůbec ne. Jen mi připadá moc zjednodušené naznačovat, že kdyby to Kalousek zavedl u nás, máme hned DPH ve výši 5%. Problém je totiž v tom, kolik „služeb“ si stát vzal na svá bedra.
Na začátek malá dvoj-anketa:
A.
Souhlasím s tím, aby
a) školství základní a střední bylo zdarma
b) léčebná péče byla zdarma
c) stát garantoval co nejvyšší důchody ať už starobní nebo invalidní
d) stát garantoval co nejvyšší výplaty nemocenských dávek
e) stát garantoval co nejvyšší dávky v nezaměstnanosti
f) stát garantoval co nejvyšší mateřskou a příspěvky při narození dítěte
g) stát garantoval co nejvyšší dotace do kultury (dotace divadelních souborů, galerií…)
h) stát garantoval co nejvyšší dotace do sportu (stavba sportovišť, dotace klubům…)
i) stát finančně garantoval rozvoj a opravy silniční sítě (stavba dálnic)
j) stát (prostřednictvím obcí) dotoval místní městskou dopravu, aby byla pro občany co nejlevnější
k) stát garantoval nezávislé (státem na odpovídající úrovni placené) soudy, státní zástupce, policii a hasiče
l) stát garantoval kvalitně vyzbrojenou a připravenou armádu

B.
Chtěl bych, aby
1. daň z příjmu fyzických osob byla co nejnižší
2. povinné důchodové pojištění bylo co nejnižší
3. spoluúčast občanů na zdravotní péči byla co nejmenší
4. daň z příjmu právnických osob (promítá se do cen výrobků a služeb) byla co nejnižší
5. spotřební daň (třeba u benzínu cca 50% ceny) byla co nejmenší
6. DPH (cca 20% z cen zboží) byla co nejmenší

Tyto dvě části jsou zvoleny tak, aby byly v opozici. Čím víc bodů v A. chcete, tím víc bodů v B. nutně NEmůže nastat. Stát může vydat jen tolik peněz, kolik na daních (+ sociálním a zdravotním pojištění) vybere. Respektive může víc, když si někde vypůjčí.
Problém je v tom, že všeobecně existuje představa, že když je něco zadarmo (školství, zdravotnictví…), že je to levné. Nikoliv. Ze zkušenosti plyne, že opak je pravdou. Desetitisíce státních úředníků (od ministerstev až po městské a obecní úřady, školy, nemocnice...) utrácí peníze, které jim nepatří a tudíž jejich rozhazování je nebolí. Navíc je to lákavá (a trestně prakticky nepostihnutelná) možnost, jak si přilepšit vlastní rozpočet. Mluvím o korupci.

Takže si proberme situaci, ve které je naše země. Nic moc životní úroveň (ve srovnání se Západem, ne s Východem samozřejmě), relativně vysoké daně, hospodářská krize, schodek rozpočtu a navíc korupce. Co s tím?
Varianta první (levicová): Chce působit protikrizově, což znamená zvýšit daňové zatížení firem, zdanit progresivně bohaté, půjčit si a investováním, případně podporou spotřeby (zvýšit platy státních zaměstnanců, důchody, podpory) zvýšit poptávku a oživit tak výrobu.
Podívejme se, jak protikrizové jednotlivé kroky jsou. Zvýšení daní firem má sice za cíl zvýšit příjem státu, ale má jedno obrovské negativum. Zvýšení daně se promítne prakticky celé do ceny zboží a zdraží ho – tím se výrobci (a následně obchodníci) stávají nekonkurenceschopní. Tady je třeba ale zdůraznit, že se to netýká vztahu k naší konkurenci – i té vzrostly daně – ale konkurenci zahraniční, která tak vytlačuje naše výrobce. Profitovat tak budou hlavně zahraniční výrobci, zvlášť pak „levné“ obchodní řetězce. Naši podnikatelé utlumí výrobu (sníží se daň ze zisku) a případně budou propouštět. Fakt protikrizové!
Progresivní zdanění bohatých. Podle dostupných údajů je to pouze kosmetická zástěrka. Částka, o kterou vybraná daň vzroste (pokud vůbec – zvýšení se lze vyhnout) je v rozpočtu naprosto zanedbatelná. (Poslanci přece nějak zásadně nezdaní sami sebe!)
Půjčka. Tím opravdu může stát získat kapitál, kterým by mohl (při vhodném investování) působit protikrizově – teď, v tomto okamžiku. Bohužel, půjčky bývá u slušných lidí zvykem splácet. A v momentě, kdy je budeme splácet, tak to působí útlum výroby (hodnota splátky by mohla být proinvestována), vlastně působí prokrizově. Půjčkou měníme okamžitou protikrizovost za následnou prokrizovost. Jaká v tom je výhoda?
Investice a podpora spotřeby. Jo, to by šlo – jenže, kde na to vzít? Viz předchozí odstavce. A nakonec, čím „drsnější“ bude podnikatelské prostředí, tím větší poptávka bude po státních zakázkách – tím více nabídek i poptávek po korupčním jednání.
Varianta druhá (pravicovější) – vyrovnaný rozpočet za cenu seškrtání na výdajové stránce.
Seškrtání výdajů, tj. investic (stavby dálnic), dotací apod. má zcela jasně prokrizový dopad. Podobně zmrazení platů, důchodů a dávek znamená snižování poptávky a není protikrizové! Jo, pokud se podaří zastavit zadlužování (snížit míru), tak budeme časem mít výhodu.
Sakra - to ale vypadá, jako když obě ruce (pravá i levá) nedělají nic na potlačení krize!!! No, je to tak… Ono toho moc dělat ani nejde – pokud jste si v době konjunktury neudělali „polštář“ na horší doby. Nebo znáte někdo něco protikrizového, co by nemělo zároveň prokrizový efekt? Sem s tím!
Bohužel, stojíme před dvěma špatnými možnostmi. Nakonec naše vláda, kterou označuji spíš za středovou než pravicovou, zjistila, že vyrovnaný rozpočet nezvládne a rozhodla se pro zvýšení DPH. Proč zrovna DPH a ne firemní daně? No, dopad na životní úroveň lidí to bude mít negativní v obou případech… Ale… nahlédněte sem (otevřete v druhém okně a naaranžujte tak, abyste mohli zároveň koukat na graf a dál číst): http://www.spcr.cz/statistika/sr_d.htm
Podívejte se na třetí graf – Vývoj struktury daňových příjmů. Jeden dílek je 100 000 milionů, tedy 100 000 000 000 Kč (sto miliard = 0,1 bilionu). Všimněte si poklesu hodnot mezi roky 2008 a 2009. Modrá část dole = daň ze zisku fyzických osob. Pokles z 127 174 na 83 338 (milionů) tj. o 35%. Čevená část = daň ze zisku firem. Pokles z 94 57 na 85 651, tedy o 10%. Žlutozelená část = daň z přidané hodnoty. Pokles 177 816 na 176 717, tj. o 1%!!! Výběr DPH je nejméně zasažen krizí! Navíc představují nejvyšší hodnotu – a tedy zvýšení DPH o 1% je víc, než 1% z daně ze zisku firem. Další plusem je, že DPH se týká i dovozového zboží a nezvýhodňuje tak zahraniční výrobce. Z těchto pohledů je zvýšení DPH opravdu výhodnější než zvyšování daní firem a podnikatelů.
A na závěr. Kolik si myslíte, že stát získá na odvodech vztaženo na jednoho člověka? A myslím vše dohromady, i ty „skryté“ odvody, protože třeba daně firem sice platí firma, ale vydělat na ně stejně musí zaměstnanci. Nebo pokud firma nakupuje díly (energie), tak v nich je už započítána daň z prvovýroby. Určitou představu získáme takto: Celkové příjmy státu pohybují kolem 1 bilionu korun. „Navíc“ je v nich clo, zisky z prodeje státního majetku a dotace EU. (Naopak chybí zdravotní pojištění, protože to vybírají samotné pojišťovny a ne stát.) Když tuto částku vydělíme počtem pracujících bez dětí, studentů a důchodců (a nevím zda vůbec zahrnout státní zaměstnance = úředníky, policii, armádu, učitele…, protože ti jsou vlastně z daní placení, jen svými daněmi „vrací“ státu část daní už jednou do příjmu započítaných) dostaneme výpočet blízký: 1 bilion děleno 5 miliony = 200 000 !!! Tedy z každého pracujícího stát nějakým způsobem vyždíme ročně v průměru 200 000 Kč. To je měsíčně docela slušný plat! Dost pochybuji, že stejně velká částka připadá na pracující v Tchaj-wanu a že tedy 5% z DPH má stejný efekt jako u nás.

A nebylo by příjemné omezit státní výdaje třeba na polovinu a mít životní úroveň „vyšší“ o 100 000Kč ročně?