přidáno 28.08.2012
hodnoceno 1
čteno 1127(5)
posláno 0
Hodinka klidu v holobytu.
Setinka vína s příchutí splínu.
Roztančený nedojezený včerejšek.
Tak vypadá mé dnešní ráno.

Melancholie je zmije jedovatá.
Říkám si - a je to pravda svatá.
Na mých polštářích leží samota.
Plný dům našeho veličenstva.

Můžu doleva i doprava.
Možná rovnou za nosem.
Sdílím místnost s patosem.
Všechno sedí, shlíží úkosem.

Teď mám rozdělanou práci.
Mé činy jsou i skutkem.
Nedělám si legraci.
Žiju běžným smutkem.
přidáno 28.08.2012 - 09:40
najifka
líbí se mi holobyt :) je ho třeba.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Verše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Chvíle na tři míle
Předchozí dílo autora : Považte

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :
je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming