přidáno 17.08.2012
hodnoceno 2
čteno 886(5)
posláno 0
Zdálo se mi, že běžím ulicemi.
Sám se svými ambicemi.

Jako opozdilec na celé planetě.
Koukal jsem před sebe.

Radši se mě vyhněte.
Ještě mám v sobě kus dítěte.

Polekal jsem struny moří,
jen ať se dál boří.

Srdce bije mládím.
Tělo zahnívá, až jednou se ztratím.

Nevidím na krok, ani jinou cestu.
Počkám si na výrok nebo se dočkám trestu.

Ošklivím se dnešní době.
Škodím tím hlavně sobě.

A tak se postupně vyčleňuji.
Ostatní mi to ulehčují.

Ještě chorál k odpočinku.
Vždy pro sebe malou chvilku.
přidáno 17.08.2012 - 13:03
Nooo, předposlední verš mě hooodně zaujal....celé je to zajímavé :)
přidáno 17.08.2012 - 11:42
Je to moc zajímavé na zamyšlení...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pro pěší i koňmo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Blíže a níže
Předchozí dílo autora : Fungl nová košile

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o Meluzina :
Moc jí v poslední době vděčím za novou vervu, se kterou píši své básně :) Moc si cením jejích komentářů a názorů, se kterými většinou i souhlasím :) A ani její díla jí nemohu vytýkat- protože ta také stojí za velké uznání :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming