Pro pěší i koňmo

Zdálo se mi, že běžím ulicemi.
Sám se svými ambicemi.

Jako opozdilec na celé planetě.
Koukal jsem před sebe.

Radši se mě vyhněte.
Ještě mám v sobě kus dítěte.

Polekal jsem struny moří,
jen ať se dál boří.

Srdce bije mládím.
Tělo zahnívá, až jednou se ztratím.

Nevidím na krok, ani jinou cestu.
Počkám si na výrok nebo se dočkám trestu.

Ošklivím se dnešní době.
Škodím tím hlavně sobě.

A tak se postupně vyčleňuji.
Ostatní mi to ulehčují.

Ještě chorál k odpočinku.
Vždy pro sebe malou chvilku.