Trojjezerní

1.

Flegmatické dějiny
a krabice dětství,
zkroucené ruce až na dno.

„Je mi ve psí,
tak málo na duši,
prosímtě promiň...”


Jdem po horách
a nikdo se neohlíží,
když mokrý šátek se namáčí nastokrát.

Nízko je,
nízko k životu.
„Už nechci žít…”


2.

Dnes
měsíc pod polštář
byl uložen,
půjdem spát…

„Ještě řasu si vytrhnu
a sen si pro mě přijde.”

Náhle,
tak náhle u jezera stojí
Černá labuť
s písní mojí…


3.

„Nevěříš, že leskne se perlička?”

Smích
ze sna věští neštěstí
a tanec na louce
zas kvítí samé…

„Hele racek
a mlčí si.”

Když voda náruč otevře
tak vratce,
tak vratce na duši.