V práci jsem se zaposlouchal do depresivního jednovárného hukotu strojů a pocítil jsem nutkavou potřebu vyjádřit se verši:
přidáno 13.07.2012
hodnoceno 3
čteno 1301(6)
posláno 0
Není už slunce, ještě není tma
tikotem míjí chvíle úchvatná
Hlasem nočních ptáků zmírá den
za okny svíce, tichý requiem

Sepjate ruce, činíš pokání
Mefisto slyší tvoje volání
On tiše přichází, tvá přání zná
slova hříchu jsou tak lákavá

Za okny svíce pláčou stovky slz
a srdce sevřená jsou stínem hrůz

Je dnešní půlnoc, je tou poslední
vyšlehne plamen než se rozední
Vyšlehne plamen, strach ti vezme dech
neslyšný nářek v bílých chladných zdech
přidáno 14.07.2012 - 21:08
Na druhé přečtení se mi líbí ještě víc než napoprvé. Hned první sloka vtáhne.
přidáno 13.07.2012 - 23:45
Musim uznat ze mas talent
přidáno 13.07.2012 - 23:44
perfektní....perfektní

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Faust : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jsem?!
Předchozí dílo autora : Na římse gotické chrlič staletý

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming