|
S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…
 11.07.2012 9 1391(13) 0 |
Prošel jsem včerejškem
Chodec zaprášený
Cestami mnohými
s plamínky v očích
Něco málo Tebe
kousek sebe
Možná i krajíc chleba se solí
ve stínu pod slovy
Přichází ozvěna
kroků, slov, pravdy i přání
Měsíc ulehl s vírou
v příběhu všedních dní
Chodec zaprášený
Cestami mnohými
s plamínky v očích
Něco málo Tebe
kousek sebe
Možná i krajíc chleba se solí
ve stínu pod slovy
Přichází ozvěna
kroků, slov, pravdy i přání
Měsíc ulehl s vírou
v příběhu všedních dní
12.07.2012 - 15:37Tahle báseň je přesně z těch, co mám rád. K zamyšlení, ale bez zbytečného velkohubého patosu. Zůstává po ní lehounký a veskrze pozitivní pocit. Takový úsměv ve vzduchu. Dík :-)
11.07.2012 - 22:41Životní moudrost a láska k životu, to je co z té básně vnímám a ještě tam cítím určitou pokoru k té škole života . Líbí se mi to.
11.07.2012 - 17:44Připadá mi hodně hluboká...až na samé dno oceánu..ale nevím , jestli jsem to uhodla správně.., jestli neměla podle tebe být z méně hlubokých vod :)
11.07.2012 - 15:29Možná bych trochu přepsal poslední slouku, ale jinak hezké téma, zamyšlení
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Skromná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : prostě "DOBROU CHUŤ!" ;-)
Předchozí dílo autora : Ráno...
