přidáno 25.06.2012
hodnoceno 3
čteno 1370(10)
posláno 0
Duha té soboty končila zrovna nad kopcem
jako tiché připomenutí smlouvy křesťanů
s Bohem, zářící, klenutá v červnovém dešti.

Voda a pot studily na zádech, když jsem ten
kopec zdolávala, šplhala naproti bleskům.
Vzduch voněl ozónem a vzpomínal na kadidlo.

V čase, kdy jaro se měnilo v léto, ještě plné
porodních bolestí doprovázených vzdáleným
hřměním, jsem stála pod opuštěným kostelem.

Okna zatlučená, střecha propadlá a kolem
jako opuštěná zahrada kvetl německý hřbitov.
Bez silničního hluku a lidí, důstojně klidný.

Procházela jsem tím zvláštním parkem, hladila
rozbité náhrobky, jemně překračovala hrbolky
zarostlé trávou, jediné připomínajíc lidský život.

Přátelství uzavřeno s osamělými anděly, co hroby
hlídají, mnozí již bez hlav. Jejich bolest je trpělivá,
prastará. Svlačec je při ní pevně objímá ve spirálách.

Ruhe in Frieden, Ruhe in Frieden…
přidáno 26.06.2012 - 11:54
Yana: V Přečáplech (podle toho ten název)...děkuji za komentář...je to nádherné místo
přidáno 25.06.2012 - 18:49
Hřbitovy na každého působí velmi silně...já je ale nemusím..cítím tam jakoby ty lidičky, cítím tam stovky, snad tisíce osudů....hřbitovů se bojím ...ale báseň je úžasná..:))
přidáno 25.06.2012 - 17:09
Proč chodíme vlastně rádi na hřbitovy, čím je ta atmosféra připomínající, že tam jednou skončíme tak lákavá. Možná tím klidem, který ty duše nalezly, možná tím svlačcem, který objímá náhrobky. Kdo ví. Ta báseň je nádherná. Kde si to byla?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PŘEČÁPLY : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : VČERA
Předchozí dílo autora : SYNDROM FANTOMOVÝ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming