Zapomeň

Před několika lety jsem musel odejít, nešlo zůstat s někým, kdo každou diskuzi začínal slůvkem já. Odcházelo se tak těžko, protože tam byla i jedna malá cácorka, která mi přirostla k srdci. I po těch létech ji tam mám, i když to už dnes bude slečna.
autor Jindruch
přidáno 24.06.2012
kategorie básně/láska - zklamání
hodnoceno 3
čteno 1326(9)
posláno 0
Nech mě, zapomeň,
vymaž ze života,
já nejsem ta nota,
kterou bys měla hrát.

Ach ano, miluji tě,
musím však odejít.
Tvá láska zraňuje mně,
už chci jen v klidu žít..

Nechápeš? Nedivím se.
Zahleděna do sebe...

Ne, ten vztah není o nás,
je jen o tvých představách.
Neposloucháš, nevidíš,
jen na stěnu házím hrách.

Zase neposloucháš...

Budeš mi scházet, vím to.
Minutu za minutou,
den za dnem, každé blbé ráno.
Trápení, co je láskou psáno.

ikonka sbírka Ze sbírky: Na každý týden
přidáno 25.06.2012 - 09:20
nesersrna
Nedokážu asi posoudit, kolik je v této básni hlubokého citu, přece jen, na to asi nemám věk, ale cítím z ní hodně zmatku a bezmoci. Vykřičených i dušených uvnitř jako kompot.
přidáno 25.06.2012 - 09:17
taron
Ach jo...snad už to nebolí..snad už je dobře...nedokážu si představit, že bych toto zvládla.., ale tys to dokázal..no jo no , jsi chlap :))))
přidáno 24.06.2012 - 23:42
Yana
Ten závěr je působivý. No celá ta báseň. Taková bolestná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomeň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jen kousek tebe mít
Předchozí dílo autora : O zloději času a snů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming