 13.05.2012 3 1129(9) 0 |
Na břehu řeky klidně sedím,
jak na život, to zatím nevím,
vodku hrdlem prolévám
a dýchám...jen dýchám!
A jak tak šumí řeky proud,
stále větší chuť mám plout,
plout daleko a stále dál,
dokud by proud neustal.
Pak možná, že bych věděl sám,
kam kroky své dál mířit mám,
však stále hledím a sedím tam,
kam před chvílí jsem usedal.
Stejně jako plyne čas,
řeky proud se šíří hlas,
hlas, který bere a snad i dává,
však nikdy zcela neustává.
A proto víc já nechci plout,
jen čas teď toužím obejmout,
být jen já, sám a sám,
který v snění ulehám.
Dobrou...
jak na život, to zatím nevím,
vodku hrdlem prolévám
a dýchám...jen dýchám!
A jak tak šumí řeky proud,
stále větší chuť mám plout,
plout daleko a stále dál,
dokud by proud neustal.
Pak možná, že bych věděl sám,
kam kroky své dál mířit mám,
však stále hledím a sedím tam,
kam před chvílí jsem usedal.
Stejně jako plyne čas,
řeky proud se šíří hlas,
hlas, který bere a snad i dává,
však nikdy zcela neustává.
A proto víc já nechci plout,
jen čas teď toužím obejmout,
být jen já, sám a sám,
který v snění ulehám.
Dobrou...
13.05.2012 - 21:52díky moc :) námětem byl zkrátka přítomný okamžik...žádné nucené vymýšlení a tak to bývá nejlepší :)
13.05.2012 - 10:12Moc se mi líbí, taková ta rozháranost ale současně smíření a střízlivé pojetí života na mě z té básně čiší. Pro mě pěkné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dobrou... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když uplyne dlouhá doba, může se stát cokoliv...
Předchozí dílo autora : Vzpomínky
